![]() ![]() |
![]() |
NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK |
Poslední aktualizace 06.10.2022 |
![]() |
PLAVUŇ. Lycopodium clavatum, plavuň obecná Popis. Vytrvalá bylina s 30 - 150 cm dlouhou, v krátké větve vidličnatě dělenou plazivou lodyhou, která je hustě porostlá čárkovitými, celokrajnými listy, protaženými ve vlasko vitou osinku. Na konci četných větví jsou dlouze stopkaté klasy s výtrusnicemi, v nichž se tvoří drobné výtrusy. Plavúft vytváří v lesích místy celé koberce porostů. Výtrusy dozrávají v červenci až září. Výskyt. Roste v celé Evropě, u nás je rozšířená velmi hojně, zejména v lesích hornatějších poloh. Užívaná část. Výtrusy, ojediněle i usušená nať (Sporae lycopo-diorum, Lycopodium). Výtrusy jsou jemný, bledéžlutému pudru podobný prášek. Je na omak mastný, lne na prsty a je velmi hořlavý (dříve se užíval i v ohněstrůjství). Je bez chuti a zápachu. Sběr a úprava. Klásky s výtrusnicemi se krátce před dozráním, asi v červenci a srpnu, seberou a na čistém papíru se nechají dozrát. Pak se přetřásají na sítu, a tím se výtrusy oddělí. Prášek musí být čistý, s ničím nepomíchaný, jinak se nedá upotřebit. Rostlina je chráněná. Je možno sbírat jen výtrusné klasy. Účinné látky a působení. Výtrusy obsahují až 50 % mastného oleje, membránovou látku výtrusů sporonin, polymerní terpen a stopy alkaloidů. V nati jsou rovněž alkaloidy, a to íykopodin, klavatin a klavatoxin. Výtrusy mírní zánětlivé kožní procesy a užity vnitřně tlumí bolesti. Větší dávky natě působí jedovatě na ústřední nervovou soustavu. Užití. Zásypový prášek z výtrusů se užívá jako dermatologikum při dětských kožních zánětech, svědivých a mokvavých vyrážkách, svra-bu a vředech. Jakožto indiferentní prášek se používá také v lékárnách k obalování pilulek apod. Poznámka. Někdy se v obchodě setkáváme s "umělým lykopodiem". Je to hlavně pyl ze smrků. V horských vlhkých lesích roste příbuzný druh, plavuň jedlová (Lycopodium selago). Obsahuje 0,6 - 0,9 % alkaloidů, mezi nimi íykopodin a selagin, a dosud neprozkoumanou hořčinu. |