NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Klášter nad Dědinou. Odkaz na stránky obce KLÁŠTER NAD DĚDINOU: Ledce - obec Klášter nad Dědinou.

Co napsali představitelé obce o Klášteru nad Dědinou v roce 1939: Klášter nad Dědinou. Jednou z nejzajímavějších obcí po stránce historické je obec Klášter nad Dědinou, ležící zcela na okraji novoměstského okresu uprostřed mezi Opočnem a Třebechovicemi, v překrásné kotlince, vroubené zeleným pásem lesů vysokoújezdeckých na západě, na východě pak romantickými partiemi okolo řeky Dědiny, která zde tvoří krásné zákoutí s vrbami, sklánějícími se nad tichými tůněmi, jinde pak staleté duby, které pevně drží břehy řeky klidné, která však se dovede při prudkých deštích rozvodniti tak, že se rozleje po lukách a zaplaví všechno, kam voda může dosáhnout. Pozadí této krásné scenerie tvoří na severu Krkonoše a na východě Orlické hory. Minulost Kláštera je velmi zajímavá a tvořila by sama celou knihu. Slavný náš historiograf Augustin Sedláček věnoval skvělou práci minulosti této nepatrné obce. V místech, kde se obec Klášter n. D. rozkládá, stával skutečně klášter, a to řádu cisterciáckého, zvaný "Svaté Pole". Založen byl r. 1149 za krále Vladislava I. Roku 1358 opatem kláštera byl nějaký Vernher, r. 1390 Benedikt. Klášter byl bohatý, patřily k němu mnohé okolní obce, jako Městec, Jílovice, Libřice, Líčno, Hlinné, Bačetín, Sudín a jiné. Roku 1420, asi v polovici prosince, Orebité spolu s bratry hradeckými klášter přepadli, zapálili a zničili. Obnoven klášter již nebyl a trosky z něho stály až do roku 1800. Když Mikuláš Trčka z Lípy koupil roku 1494 panství opočenské, spojil Svaté Pole a část jeho zboží s panstvím opočenským v jeden celek. Jiná část připadla k panství smiřickému, jiná k rychnovskému. Když poslední Trčka, Adam Erdman, byl r. 1634 zavražděn s Valdštejnem v Chebu (Eger), panství opočenské bylo konfiskováno a roku 1636 prodáno hraběcímu rodu Colloredů. Za panování tohoto rodu byly na panství, celkem řídce obydleném, zakládány obce a osady, a tak kolem roku 1600 byla založena obec Klášter, ač vznik její se připisuje také Českým bratřím, kteří se v tehdejší době na mnohých místech východních Čech usadili. Svědčil by o tom malý, úhledný kostelíček v obci, ještě do nedávná zdobený na jedné straně střechy hvězdou, na druhé beránkem s korouhvičkou, znaky to Českých bratří. Pobělohorským pronásledováním byli i Čeští bratří v Klášteře těžce postiženi a mnozí se odstěhovali za hranice, jiní však raději zůstali a přijali na oko víru katolickou, v srdcích však zůstali Českými bratry a v tajnosti se shromažďovali, posilujíce se u víře Beránkově. Vzdor velikému pronásledování zůstalo u nich toto vědomí evangelické po 156 let a předáváno s otců na syny, až toleranční patent Josefa II. roku 1781 je z náboženské nesvobody vytrhl a přihlásili se k slavné tradici svých předků a přestoupili na víru evangelickou. Byli to nejprve bratří Šolínové, Jan a Jiří. Potomci jejich žijí v obci dodnes. Když pak bylo hledáno středisko pro nově utvořený evangelický sbor a jeho farní úřad, zvolen byl právě Klášter, aby se tak u-držela stará tradice Českých bratří. Dnes je obec téměř celá evangelická a sídlem jednoho z největších sborů českobratrské evangelické církve v Čechách. Obyvatelé. Obec má 28 domů a 150 obyvatel, po většině evangelíků. Téměř všichni obyvatelé patří k rolnickému stavu a jsou to rolníci zdatní. Všechny pokroky v rolnictví nalezly vždy u nich plný ohlas. Ušlechtilý skot simenský prvně přivezen do Kláštera, první koně belgičtí rovněž byli koupeni v Belgii od rolníků klášterských a od té doby chov belgického koně ovládl celý kraj. Pěstuje se všechno, zvláště se daří obilí a řepě, ale pěstuje se také kukuřice, zelí a jiné plodiny. Spolky a korporace. V obci je sbor dobrovolných hasičů, jehož starostou je pan Šafařovský, statkář. Obce Ledce a Klášter mají dohromady tělocvičnou jednotu Sokol. Kampelička rok od roku stoupá svojí výkonností a je krásným příkladem vzájemné svépomocí a družstevnictví. Čtenářská beseda měla knihovnu, kterou předala obci a tato ji každého roku doplňuje novými knihami. Honební kroužek, který pěstuje myslivost v obci, která se racionelně provádí a docílila pozoruhodných výsledků, tvoří několik střelců. Jejich vůdcem je pan statkář Šafařovský mladší a nájemcem honitby pan Bohuslav Potoček starší. Pamětihodnosti. Starý, již dříve zmíněný kostelíček asi z 15. století, šindelem krytý, zasvěcený Janu Křtiteli, stojící uprostřed malého hřbitůvku, dávno již nepoužívaného. Vedle kostelíčka stojí staletý vaz, svědek to těžkých i radostných dob tohoto požehnaného kraje. Nad obcí na malém návrší stojí českobratrský evangelický kostel, svítící svojí bělostí uprostřed nádherné hřbitovní zeleně do kraje a vyprávějící o veliké lásce předků k církvi a Božímu slovu. Je to kostel toleranční a mimo věž a apsidu nic na něm nebylo měněno. Stojí uprostřed tichého hřbitova, který je znám svojí úprav-ností a krásou. Stavení v obci, popisná čísla l až 6, stojí po většině na troskách bývalého kláštera a zdi a různé jiné památky svědčí o minulosti klášterních bratří řeholníků. Blízko obce v lese pod Vysokým Újezdem nacházejí se popelnice, svědkové to osídlení těchto míst v dávných dobách. Nejstarší rod v obci je rod Solí nu v, jehož jeden potomek je starostou obce, kterou spravuje k rozkvětu. Dále je v obci dvoutřídní škola, kde je řídící učitelkou paní Františka Grymová, dále je v obci českobratrský evangelický farní úřad se starým a velmi obsažným archivem. Farářem je Bohumír Opočenský, již čtvrtý toho rodu na klášterské faře. Z rodiny této vyšlo již 19 evangelických farářů. Mezi svoje rodáky čítá obec průmyslníka Dra Ing. Frant. Janečka, majitele zbrojovky a továrny na automobily a motocykly v Praze, který je typickým příkladem pravého českého selfmademana. B. O.