|
|
| NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU |
| REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Sněžné. 
Odkaz na stránky obce SNĚŽNÉ:
|
|
Co napsali představitelé obce o Sněžném v roce 1939:
Sněžné. Dobrou hodinu od kladských hranic v mírném údolí leží vesnice Sněžné. Jest jednou z větších vsí v okresu Nové Město nad Metují, má výměry 609 ha. Středem vesnice teče malý potůček, ale přece, dříve než byla zavedena elektrika, poháněl tři mechanické stavy : u Josefa Balcara, č. 64, u Václava Mádra, č. 10, u Adolfa Andrše, č. 51 a motačku u Josefa Mádra, č. 90. Na hořením konci jest jednopatrový, s polovice z dubových stěn stavěný dům, č. 1, který byl majetkem Ferdinanda Vogla, bohatého pláteníka v 18. století, který jezdil s plátnem až do Vídně. Nejstarší zprávu o Sněžném máme z roku 1534. Toho roku prodal majitel panství frymburského s městečkem Nový Hrádek mimo jiné vesnice i Sněžné panu Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici. Z té doby byl nápis na lomenici statku č. 12 (1560). Za zmínku stojí, jaká jména a příjmení zde tehdy byla: Jakub Polák, Řehoř, Svatoň, Kuba, Kotláš, Jíra Putřichů, Marván, Matouš, Janda, Kubka, Harolík, Petr, Černý, Matuška, Čtvrtečka, Novák, Štejmar, Vondřejc, Mach, Kejval, Kárník, Pavlich, Grim, Donát, Duvík, Hercík, Jirásek, Rak, Havlík, Dyntar, Novotný, Smrček, Vávra, Martínek, Jezero, Dvořák, Koplar, Šimon, Klámta, Zumlák, Opst, Dohnálek, Bos, Sytkrup, Nádvorník, Hrubý, Praus, Šubrt, Švejda, Nechař, Smrček, Linhart, Jošt, Voráč, Prokop, Macháček, Merta, Čížek. R. 1597 bylo robotou povinných jen 26 rodin. Jejich povinnost byla: konopí trhati, řepy sázeti, cibuli, mrkev a mák plíti, dříví na zámek Frym-burk k palivu narubati, cesty a mosty směrem k Olešnici (Gieshiibel) opatrovati. R. 1651 byl nařízen soupis poddaných na panství opočenském s udáním náboženské příslušnosti. Napočítáno bylo 9465 osob, z toho 256 římských katolíků. Podle soupisu toho byl ve Sněžném: 81 muž, 85 žen, 119 dětí do 14 let, 25 čeledi, 6 podruhů, vesměs náboženství českobratrského. Až přes bitvu na Bílé hoře bylo Sněžné kolaturou obce Zákraví. Pak bylo přifařeno k Bystrému a od roku 1790 k Novému Hrádku. R. 1785 se odškolila naše ves od Nového Hrádku a zřízena učebna nejdřív v chalupě č. 6, potom vystavěna škola jednotřídní s bytem pro učitele, nyní obchod a pekařství p. Josefa Baše. Když však dětí přibývalo, zřízena odbočka v chalupě č. 46. Pak vystavěny byty zvláště pro pány u-čitele a z bytu starého zřízena třída druhá, Prvním učitelem byl starý vojenský vysloužilec Hercík. chalupa č. 55 byla kdysi mlýnem, zbořená chalupa, co nyní jest hřiště, byla hájovnou. Ze spolků nejstarší je Sbor dobrovolných hasičů. Založen byl r. 1885 p. Vend. Grimem, tehdy starostou obce a prvním velitelem. Spolek divadelních ochotníků "Tyl" a Severočeská jednota založeny byly r. 1901 p. řídícím učitelem Václavem Burdou, jakož i poštovna zřízena jím byla r. 1899. Tělocvičná jednota Sokol byla založena r. 1913 zásluhou pana Josefa Suchánka, továrníka v Novém Hrádku. Spořitelní a záložní spolek pro Sněžné založen p. řídícím učitelem Aloisem chaloupkou r. 1912. Družstvo pro zřízení elektriky bylo založeno r. 1928. Hor vysokých zde nemáme, Skutina jest 736 m nad mořem, Čihadlo o něco nižší, ale r. 1937 a 1938 byly vyhledávány sty dělníků. R. 1937 začala se stavěti opevnění, kryty železobetonové, které stavěla firma F. V. Capoušek, stavitel z Hradce Králové. Na podzim t. r. pak začala podzemní práci z Čihadla až na druhou stranu Skutiny firma Skorkovský z Prahy. Bylo zde rušno, výdělku dost, když do toho jako hrom udeřila rána, 24. září 1938 mobilisace a pak - kapitulace, odtržení Sudet. Bylo po práci, dělníci se rozutekli, stroje na rychlo odvezeny, a zavládlo ticho, mrtvo. Sněženské obyvatelstvo bylo vždy věrně české, je a dá Bůh, že bude na věky! Josef Hencl, kronikář. |