NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Sendraž. Odkaz na stránky obce SENDRAŽ: Sendraž

Co napsali představitelé obce o Sendraži v roce 1939: Sendraž. Na úpatí Orlických hor, pod kopcem Sendražským, vysokým 610 m a viditelným z dalekého okolí, krčí se vesnička Sendraž. Čítá 43 čísla popisná a má 149 obyvatel. Výměra obecního katastru je 185 ha. Původ vesničky sahá k r. 1275, k založení tvrze sendražské, kdež obyvatelé, robotníci a obhájci, a zároveň strážci zemských hranic zřídili sobě obydlí jako podhradí. Původní vesnička stála o něco blíže, a to poblíž tvrze. Ves dostala jméno po pánech tvrze. Tuto tvrz popisuje stará kronika písmáka Matěje Bystrého : Na skalnatém nezarostlém kopci, nad řekou Methují, rozkládá se neveliká tvrz v pojmenování "tvrz Sendraž", po pánech ze Sendraže a hradiště Krčina pod Jestřebím. Vystavěna jest z lomového kamene, nevysoká, střechy dřevěné s podsebitím a otvory pro hájení. Ke tvrzi té vede špatná cesta od vesničky. Když se přijde ke tvrzi, musí se překročiti příkop hradební, přes nějž byl most, který se dal v potřebě strhnouti. Odtud zabočovala cesta vpravo, chráněná vysokou o-zubenou zdí. Vchod do tvrze nalézal se od strany severní s příkré stráně. Brána ona dala se v potřebě uzavříti železnou vysunovací mříží. Nad bránou bylo podsebití a podstřeší, kde se nalézaly střílny, sroubené z mohutných dřev. Za bránou byl menší dvorek a odtud vlevo vchod do hlavní budovy. Tato byla nevysoká, ale ze silných zdí sáhových. Mnoho místností zde nebylo. Byla velká světnice panská, tři pokoje, špižírna v přízemí, jejíž rovina a podlaha "glajchovala se" se dnem příkopu hradebního. Odtud vedly kamenné schody do sklepů, jež byly dvoje nad sebou, spojeny jedním vchodem. Sklep spodní byl vytesán ve skále rukou lidskou. Po pravé straně dvorku byly místnosti pro čeleď a sluhy pána tvrze. Uprostřed dvorku byl stůl kamenný a několik lavic z hrubého dřeva. V rohu dvorku stála kuchyně. Nad bránou byla věž, jež převyšovala obytné stavení a v ní světnička, jež sloužila pro hradníka, který odtud dával znamení hlásnou troubou a oznamoval příchod blížících se hostů. Tvrz byla obehnána příkopem 5 m hlubokým a 7 širokým. Při východní a jihovýchodní straně byla obranná zeď s cimbuřím a před ní násypy a parkány ze silných trámů. Na jižní straně byla menší zahrada, kde se pěstovala zelenina pro kuchyni pána tvrze. Pod hlavní panskou budovou nalézaly se šatlavy, kamž byli zavíráni všelijací záškodníci a pobudové, již byli co podezřelí v okolí schytáni. Původ tvrze na Sendraži sahá do r. 1275. Měla asi za úkol hájiti blízkou stezku ke Kladsku vedoucí, a z této tvrze zbrojný lid docházel na horní a dolní vartu a zde ohněm dávali výstrahu dále do kraje, když se v nepokojných dobách blížil nepřítel. Na nejvyšších bodech stály sloupy, 4 sáhy vysoké a 4 stopy široké, obalené slámou a prolité smolou k snadnému a rychlému zapálení strážného ohně. Tato místa jsou dosud v soukromí i na mapách známa pod jménem Varta. Vesnička nad tvrzí čítala 28 chalup, jejichž obyvatelé byli vesměs v podruží pána tvrze, jemuž musili vykonávati všeliké práce, robotou jim přináležející. V roce 1338 vyhořela ves Sendraž, jen několik chalup zůstalo. Tu jim pán tvrze Zbyšek Sendražský daroval na zřízení nových obydlí dosti hrubého dřeva ze svých lesů a na čas slevil robotu. Tento dobrý pán brzy zemřel a po něm převzal držení tvrze v roce 1341 jeho syn Ješek. Ale tento se nestaral o dobro svých poddaných a jen vyhledával pitky a zábavy na vedlejších hradech a tvrzích a žil životem rozmařilým a bohapustým. Lid v ú-trapách a přetížen robotou přestal dbáti o stavby a odcházel. I sám pan Ješek Sendražský těžko se držel na tvrzi a brzy dostal se pod správu i s vesnicemi svými hradu Krčínu. Tvrz Sendraž vyhořela v roce 1564 do základů. Její půdorys podle skutečných poznatků jest v soukromé kronice v Sendraži a kopie jeho je na přání bezplatně k nahlédnutí. Vzrůst obce: Od roku 1664 do r. 1721 ze 7 čísel popisných vzrostla obec na 17 obydlí, v druhé polovině 18. století vzrostla obec o 16 popisných čísel. Celkem obec čítala 33 popisná čísla. Do dnešní doby vzrostla na 43 popisná čísla. Spolky. Občané sendražští se nestarali dlouho o žádné spolkaření, pro úmornou práci na kamenitých polích byl tomu lid méně přístupný, proto nemohl se sebe menší kořínek přissát a ukořenit v naší vísce. Tehdy, když ohnivý kohout zžíral přečasto vesnici a v okolních vesnicích zakládány byly spolky bojovníků proti tomuto živlu, založili si též v Sendraži r. 1896 sbor dobrovolných hasičů. V začátku čítal sbor 24 členy vyzbrojené. Ještě toho roku koupila obec velkou ruční pojízdnou stříkačku a dvě berlovky. Spolek náš jest, byl a snad bude i nadále pohotově chrániti majetek svůj i svého bližního. Sendražský kopec jest hojně navštěvován v létě i v zimě výletníky i turisty a zajisté každého z nich odmění za namáhavou cestu krásnou vyhlídkou na široširý kraj a dovolí každému odnésti si v mysli nejkrásnější obraz veliké části naší krásné české vlasti. Václav Holý, starosta.