NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Pohoří. Odkaz na stránky obce POHOŘÍ: Pohoří

Co napsali představitelé obce o Pohoří v roce 1939: Pohoří. Kdy a jak obec Pohoří vznikla, nedá se bezpečně zjistiti. Zmínka o ní je již v XIII. století v různých listinách. Ve starých letopisech se podle Palackého jmenovala Pohoří; zdá se, že jméno toto pochází od polohy vsi, která leží skoro na úpatí hor, táhnoucích se k Slezsku. Dolejší konec této vsi býval obcí zvláštní, která se jmenovala Příčno, později však jméno ztratila a byla připojena k Pohoří. R. 1635, kdy opočenské panství přešlo na nynější rod Colloredo-Mannsfeld, bylo v Pohoří 26 usedlých občanů, z nichž jména: Hastrdlo, Bašek, Pavlík, Mareš, Svatoň a Vrzák dodnes jsou zachována. Poněvadž počet obyvatelů každoročně stoupal, živnosti se dělily a příbytky přestavovaly, bylo již v 18. stol. v Pohoří 300 lidí a 60 domovních čísel. Obyvatelé téměř všichni byli náboženství katolického. Školní vyučování, podle ústního podání nejstarších pamětníků, konalo se v různých chalupách za řízení "samozvaných kantorů". Řádně založena byla škola teprve 1. listopadu 1792. Školní budovy nebylo. Vyučovalo se nejprve v různých chalupách na výměnku, později v obecní hospodě. R. 1812 byla ve školu změněna obecní pastouška. Kronikář zaznamenává: "V zimě, ježto v roubení ucpávky vypadávaly, v "klase" se sněhové závěje tvořily, v létě za deštivého počasí voda stropem žákům tekla do slabikářů." Plných 20 let se v tomto prabídném stánku kultury vyučovalo. R. 1832 položen základ ke stavbě nové budovy. Ale ani nová škola neposkytla zlepšení. Trpěla zimou a vlhkem. V pamětech je zaznamenáno, že v 18 letech musil se ve třídě dvakrát vyměnit strop a čtyřikrát podlaha, ježto vlhkem úplně trouchnivěly. Tvar obce Pohoří je ulicový, domy bývaly zakládány v blízkosti potoka, který protéká středem obce. Souběžně vedla obecní cesta směrem od Pulic k Meziříčí. Obecní silnice po vsi až na Krtinu a na Příčnici stavěna byla v letech 1830 - 1859. Z Pohoří k Bohuslavicům nebylo žádné cesty, bylo možno přebroditi se přes řeku od Puliček k Opařišti. Nynější silnice byla postavena v letech 1830 - 1864. O-becní silnice k meziříčskému cukrovaru je z r. 1881. Starobylý, od nepamětných dob stávající obecní hostinec r. 1892 lehl popelem. Do roka však zbudován nový, nynější. V něm soustřeďují se pokrokové spolky, jmenovitě: Sokol, Čtenářská beseda, Sbor dobrovolných hasičů. Čtenářská beseda svým nákladem přistavěla r. 1904 vlastní jeviště. Jelikož obec leží v nížině, trpívala často povodněmi. Největší povodeň, jakou kdy obec zažila, byla v r. 1798, kdy voda téměř všechna stavení zaplavila. Poslední byla 14. a 15. června 1926, kdy jen škola jako malý ostrůvek stála uprostřed rozbouřeného živlu. Voda vnikla do 40 stavení, někde tak vysoko, že se občané musili i s drobnými domácími zvířaty odstěhovati na půdu. Po této katastrofální povodni, jelikož voda zničila úrodu na polích, odnášela seno z luk, znehodnocovala pozemky, ohrožovala i zdraví, rozhodli se občané regulovati vodní toky a na severozápadní straně katastru postaviti hráze, které by na příště přívaly vodní zadržely. Rozhodnutím valné hromady r. 1929 za předsednictví p. Jaroslava Šolce, rolníka, bylo v krátké době přikročeno ke stavbě, na které se pracovalo dva roky. Stavba byla zadána fě. Khámel a Novák v Hradci Králové, pod dohledem vrchní stavební správy techn. oddělení při okres, úřadě v Hradci Králové. Zřízena byla nejprve ochranná hráz, regulovány všechny toky a některé odpady. Drenáž provedena pouze na 27 ha půdy v zelnicích. Zabráno bylo celkem 420 ha půdy. Stavba tato si vyžádala nákladu téměř 3,000.000 K. Členové zaplatili 1,300.000 K, ostatní bylo na státní subvenci. Úpravou vodního toku po obci, zřízením šesti rybníčků, vynikla obec pěkným vzhledem a získala i po stránce zdravotní. Uprostřed obce v trojúhelníkové zahrádce stojí na vyvýšeném místě prostý kámen, na němž připevněná měděná deska nese jména 19 padlých obětí světové války. Z rolnické usedlosti č. 57 pocházel MUDr. Jan Dvořák, bývalý poslanec říšské rady, později ředitel nalezince a porodnice v Praze. Byl bezdětný, proto pamatoval na svou rodnou obec a hlavně na nejubožejší děti, odkázav jim rodný statek ve výměře 63 korců pozemků a hospodářské budovy. V r. 1935 ustanoveno kuratorium, jež bude výtěžek z hospodářství ukládati do té doby, až vzroste v majetek, kdy podle přání mecenášova bude možno v Pohoří zříditi "Domov pro osiřelé dítky" po Janu a Marii Dvořákové. V usedlosti čp. 60 narodil se Dr. Jan Voborník, gymn. profesor, známý spisovatel, dosud žijící v úctyhodném stáří 87 roků v Praze, který na svou "Pohoř" rád vzpomíná a ji navštěvuje. Pro zajímavost uvádím počet obyvatelů v různých obdobích. R. 1881 čítala obec Pohoří 787 obyvatel. Do r. 1890 stoupl počet o-byvatel na 835. J. Odvárka, řídící učitel.