NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Nový Hrádek. Odkaz na stránky obce NOVÝ HRÁDEK: Nový Hrádek

Co napsali představitelé obce o Novém Hrádku v roce 1939: Nový Hrádek. Tiché to horské městečko, téměř na samé říšské hranici ve výši 565 m nad mořem položené, s okolím přírodními krásami oplývajícím. Čítá tou dobou 298 čísel a na 1400 obyvatel. Lid je ponejvíce chudý. Obživu mu skýtá ruční tkalcovství spolu s výtěžkem málo úrodných políček a několik průmyslových závodů (mechanických tkalcoven) v nedávné době zde zřízených. Dějiny pohorského tohoto městečka jsou ovšem chudé. Hrádek náležel od dávných dob k panství frymburskému, jež jméno má od hradu Frymburku. Frymburk, z něhož nyní jen rozvaliny se vypínají, stojí na kopci 500 m vysokém, jehož úpatí obtéká říčka Olešen-ka se tří stran. Hrad nebýval veliký, ale pevný. Stával již ve 14. století a prvním pánem hradu a panství, o němž se s určitostí mluví, byl kolem roku 1354 Matouš z Frymburka. O Hrádku jako městečku děje se zmínka již v roce 1520, kdy tehdejší držitel panství frymburského, Anděl z Ronovce, prodal panství frymburské Zdeňku Trčkovi z Lípy i na Lipnici, kterémuž rodu náleželo až do r. 1636, kdy císař Ferdinand II. zkonfiskoval statky Trčkovy a přenechal je Rudolfu Jeronýmovi Colloredo z Wallsee. Po zkáze rodu trčkovského ve století 17. cizí rod hrabat, později knížat, stal se pánem Nového Hrádku. V roce 1626 za povstání sel- ského sedláci slezli hrad Frymburk a vyloupili jej. O tři léta později, roku 1629, zpustošili Frymburk opětně. V roce 1638 byl Frymburk švédským vůdcem Bannerem vypálen a zničen. (Koule švédská dodnes u lesní správy se ukazuje). Později některé části hradu byly přikrývány, ale vrchnost, bydlící na výstavnějším Opočně, litovala nákladu, a tak odevzdáno vše zhoubě času a zlobě lidské, aby tak dílo zkázy bylo dokonáno. Již roku 1537 dobývala se pod Hrádkem ruda železná a stávaly tu hamry, později však zanikly. Dne 16. máje roku 1646 za Rudolfa Colloredo z Wallsee vyzdvižena pec na šmelcování železa pod hradem Frymburkem - v nynějších Dolích a Šmalcovně. Oboje bylo na starém místě obnoveno, ale později zase zaniklo. Zhoubné veliké války neminuly hrůzami svými ani toto zákoutí. Jak již výše uvedeno, za 301eté války Švédové až sem pronikli, za prvních válek slezských tu Chorvati delší dobu "leželi" proti Prusům a za války sedmileté střídali se tu císařští i Prusové. Ve století 19. stíhán byl Hrádek častými velikými požáry. Tak dne 9. května roku 1843 o půl 9. hod. večerní vypukl oheň v čísle pop. 57 Josefa Drašnara a s úžasnou rychlostí se při panujícím prudkém větru šířil. Ze slaměné střechy hořícího stavení přeletěl hořící došek přes celé náměstí, které zakrátko bylo v jediném plameni. Vyhořelo 45 stavení a naposledy chytila stará zvonice. Zvony s děsným rachotem padaly dolů a rozlily se. Vypravuje se, že prý v kašně, tehdy dřevěné, která byla na náměstí, se voda vařila. Škoda požárem způsobená činila 65.000 zlatých, na tehdejší dobu peníz ohromný. Přičiněním olešnických a dobrušských hasičů zachráněn kostel a tím i veliká část Hrádku. Roku 1847 následkem neúrody panovala zde hrozná bída. Lid, spotřebovav brambory, o-trubami se živil a ani těch nebylo. Teprve v příštím revolučním roce 1848 se bídě ulevilo. Byla zrušena robota a zřizováním národních gard znamenitý výdělek nastal tkalcům zhotovováním plachtoviny čili plátěného atlasu, který poskytoval národním gardám a dobrovolným vojskům lehký a laciný oděv. Roku 1880 dne 6. září o půl jedenácté hodině v noci vznikl v čísle pop. 69 požár, jenž rychle se šířil po celé podfarské, dnes Hradní ulici. Vyhořelo 26 čísel, mezi nimi škola a fara, oboje úplně dřevěné. Dne 2. června 1883 vypukl další požár a zničil 13 stavení. Jiné menší se ani neuvádějí. Od roku 1843 byly zde celkem 22 požáry. Tyto časté požáry přiměly teprve obyvatelstvo ke zřízení Sboru dobrovolných hasičů, který přičiněním řídícího učitele Františka Ježka r. 1881 byl zde založen. Náboženská nesnášenlivost, která tolik neštěstí národu našemu způsobila, našla místa i v Novém Hrádku. Dne 24. března r. 1851 zemřel na Hrádku evangelík František Dusil. Katolíci zdejší žádali, aby Dusil nebyl pohřben na místním katolickém hřbitově. Když žádosti nevyhověno, chtěli pohřbení násilně překaziti. Teprve zakročením četnictva, do Hrádku narychlo povolaného, a za přítomnosti podkraj-ského Jana Lhoty mohl Dusil býti pohřben. Z té příčiny a pro zločin pozdvižení obžalován kaplan Josef Klein (který později věnoval Hrádku nadaci ve výši 12.000 zlatých na chudobinec) a s ním 40 místních sousedů. Páter Klein vzat do vyšetřovací vazby z obavy, že by, maje veliký vliv na lid, účel přelíčení pokaziti mohl, ostatní obžalovaní ponecháni na svobodě. Při přelíčení odsouzen P. Klein krajským soudem, tehdy v Jičíně, do vězení na 3 měsíce, ostatní do vězení v trvání 3 dnů až 3 měsíců. P. Klein dán pak na odpočinek. Ještě v druhé polovici století 19. byl Hrádek skoro úplně od světa odloučen. Jediná cesta, která sem z Nového Města a Dobrušky vedla, byla dosavad zachovaná cesta od "Panského mlýna" (nynější továrny p. Suchánka), a dnes zdá se nám nemožné do tak příkré- ho kopce náklady dopravovati, když i dobrému turistovi tak velké stoupání obtíže působí. A přece jiné cesty sem nebylo. Zřízením poštovního úřadu roku 1870 a roku 1892 dokončením stavby okresní silnice dobrušsko-novohrádecké dostalo se Hrádku teprve spojení se světem a od těch dob je zřejmý také jeho pokrok. Roku 1871 přičiněním tehdejšího faráře Václava Kilingra vešla v činnost Občanská záložna s obrn. ručením, která je dnes největším ústavem toho druhu ve zdejších horách. Roku 1889 zřízena zde četnická stanice a od roku 1892 ustanoven Hrádek sídlem obvodního lékaře. Telegraf postaven v roce 1904 nejprve směrem k Olešnici (Gieshiibel) a za 2 roky potom i k N. Městu n. Met. Telefon dán do provozu v říjnu r. 1912. Autobusové spojení z Nového Města n. Met. zavedeno v listopadu r. 1921. V roce 1909 od dubna do října stavěn byl nákladem obce a za přispění země a státu gravitační vodovod, který v roce 1912 ještě rozšířen. Celkový náklad tehdy činil 58.000 K. V roce 1937 doplnila obec tento vodovod ještě výtlačným řádem, byly zachyceny nové prameny, postavena čerpací stanice, což vyžádalo si nákladu více než 200.000 K a dnes má Nový Hrádek vodovod, jakého nemají velká města v okolí. V roce 1924 provedena nákladem obce stavba sekundární elektrovodní sítě a v listopadu 1924 Nový Hrádek po prvé elektricky o-světlen. Postavením záloženského domu v r. 1927, později obecního nájemního domu, výdlažbou hlavních průjezdních ulic a zřízením částečné kanalisace vyznačuje se slibný rozkvět posledních let. Pokud se školství týče, podle farní a školní kroniky jest škola v Novém Hrádku od ne-pamětných dob. První škola, o které se s určitostí ví a která až do roku 1769 stála, byla vystavěna od obce a stála proti kostelním dveřím v rohu nynější farské zahrady. K této škole byly přiškoleny obce a osady: Nový Hrádek, Krahulci, Sněžné, Borová, Bydlo, Dlouhé, Rzy a Tis. Roku 1785 odpadla osada Sněžné výstavbou školy vlastní a roku 1821 Borová. Obecná škola nynější postavena po požáru staré dřevěné školy v roce 1887 a dne 14. XI. v ní započalo vyučování. Již dlouhou řadu let před světovou válkou usilováno bylo o zřízení měšťanské školy na Novém Hrádku, ale cíle bylo dosaženo teprve dne 18. září 1919 a v nově zřízené škole započato s vyučováním. Z nedostatku jiných vhodných místností byla škola umístěna nejprve v obecné škole a v roce 1921 přikročeno ke stavbě nové krásné budovy měšťanské školy, která dnes celému kraji vévodí a je pýchou obce. O upevnění národního vědomí stará se zde již od roku 1896 tělocvičná jednota "Sokol", která je největším a vedoucím místním spolkem. V roce 1924 vybudovala za pomoci a obětavosti svého členstva krásnou sokolovnu, která je okrasou městečka a spolu s oběma školami majákem vzdělání a národního uvědomění širokého orlického podhoří. Nový Hrádek stal se dnes vyhledávaným letoviskem. Tři autobusy po třikráte denně obstarávají přímé spojení s Novým Městem n. Metují, Náchodem a Hradcem Králové a Nový Hrádek je navštěvován četnými turisty a školními výpravami. Přírodní krásy, jedinečný rozhled se "Šibeníku", 672 m vysokého kopce nad Hrádkem - od Krkonoš po horu Kunětickou, malebná zřícenina Frymburku, památná blízká Strážnice jsou turistovi bohatou odměnou. Nový Hrádek je přírodou předurčen i pro sporty zimní. Rozlehlá úbočí hor, hustá síť dobrých cest, autobusové spojení i v zimní době umožňuje holdovati v plné míře lyžaření i sáňkování. Příznivé tyto podmínky doplněny jsou i dostatkem dobrých a při tom levných hostinců, v nichž unavení sportovci bezpečně naleznou nejen dostatečné osvěžení, ale i útulný pobyt. Letní hosté, kteří u nás strávili svou dovolenou a znovu a znovu se sem vracejí, jsou nejlepším toho dokladem, že pobyt v Novém Hrádku je osvěžující, příjemný a přitom levný. Přijďte i Vy a uvidíte! J. Fiala