NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU
REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ.
Jestřebí.




Odkaz na stránky obce JESTŘEBÍ:
Nemají.

Co napsali představitelé obce o Jestřebí v roce 1939:
Jestřebí.

Obec Jestřebí leží 3 km severovýchodně od Nového Města nad Met. na mírném svahu. Od středu obce na jihovýchod nalézá se osada Nouzín.
Na sever pak v kotlině říční při ústí řeky Olešenky do Metuje jest samota Peklo, dříve mlýn a pila. Nyní je tam restaurace s opodál postavenou novou pilou.
Obydlí na na pravém břehu Olešenky patří k obci Lipí u Náchoda. O původu a založení obce Jestřebí jest málo určitých zpráv. Nejstarší zmínka jest ve farním zápisu v Slavoňově z r. 1668.
Tehdy obec čítala 4 statky a l zahradu, tedy 5 čísel. V roce 1786 měla obec s osadou Nouzín 32 pop. čísel se 190 obyvateli. Nyní čítá obec 44 čísla se 175 obyvateli.
Hlavní zaměstnání je zemědělství. Drobní zemědělci si přivydělávají nahodilou prací v různých odvětvích. Někteří doma ručně tkalcují. Toto řemeslo během půlstoletí upadlo zde na čtvrtinu svého bývalého rozsahu. Občané bez pozemku jsou zaměstnáni ponejvíce v tkalcovských továrnách v Novém Městě nad Metují. Obyvatelstvo je úplně české a náboženství katolického.
Při nadmořské výšce 480 m daří se zde ještě dosti dobře ovocnému stromoví, jmenovitě třešním. Od obce Jestřebí směrem k Peklu, na okraji lesa v katastru obce Sendraže, vedle strmé stráně nad řekou Metují nachází se rovinka, zvaná "Sadí". Výměra této roviny jest asi 50 a. Dnes v těchto místech je lesní porost stromů jehličnatých, smíšený s břízami. Zde stával kdysi dřevěný lovecký zámeček.
Podle starých pověstí byla v tomto zámečku šibenice. Při vykonávání poprav bylo zvoněno zámeckým zvonečkem, který se potom nacházel v nedalekých Libchyních. Byl tam až do světové války, kdy byl zrekvírován.
Alois Hanuš, starosta a kronikář.