NÁVRAT NA VSTUP DO NOVOMĚSTSKÉHO KURÝRA.
OBCHVAT NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ - ČÁST II.
Pokračování problematiky "OBCHVAT"

Část I. viz následující odkaz:

OBCHVAT NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ - ČÁST I

Poprvé vloženo 24.4.2006.

Vloženo 16.04.2017

DALŠÍ Z MNOHA ÚVAH K OBCHVATU NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ.


Vloženo 24.03.2017

NA STRÁNKÁCH iDNES VYŠEL DNES NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK:

Silnice první třídy vede už léta přes historické novoměstské náměstí.

Léta připravovaná stavba přeložky silnice I/14 v Novém Městě nad Metují je lepší než pět novátorských variant obchvatu.
Takový je výsledek vyhledávací studie, kterou si objednalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Její závěry nedávno zveřejnila novoměstská radnice.
Přeložka dostala ze všech tras nejvíc bodů. Když odborníci posuzovali v užším srovnání náklady na stavbu, vyšla jim jako nejlevnější. Proudy aut však neodvede zcela mimo město, nová silnice se jen o něco posune. To někteří lidé kritizují.

Technická a vyhledávací studie zpracovaná pro Ředitelství silnic a dálnic ČR řešila vedení tranzitní dopravy kolem Nového Města nad Metují. "Myslela jsem si, že pojem obchvat znamená vyloučit dopravu z města. Neznám pochopitelně všechno, ale vést dopravu i jen částí města se mně nelíbí.
Nadřízeným orgánům je to naprosto jedno, oni tu nebydlí, ale rozhodují,"
glosovala závěry studie obyvatelka města Eva Tatoušková.

Jiní za tím vidí hlavně peníze.
"Obchvat nebude, protože to nikdo nezaplatí. Několik let se to omílá stále dokola. Takhle nebudeme mít nic, a až se stane v Krčíně u školy nějaký malér, nakonec toho budeme litovat," míní Luboš Rott.

Ač studie nahrává stavbě přeložky, silničáři musí počkat do podzimu příštího roku na referendum. V něm si Novoměstští vyberou mezi přeložkou a trasou obchvatu kolem Nahořan, jak o ni usiluje petiční výbor.
"Výsledek studie mě nepřekvapuje. Pochybná byla už metodika pro výběr šesti variant, proto jsme odmítli před rokem účast v hodnoticí komisi. My se nyní budeme zabývat tím, abychom to zastavili pomocí referenda," uvedl Václav Zilvar z petičního výboru.
Nezamlouvá se mu například, že jimi navrhovaný obchvat přišel o body kvůli tomu, že připravovaný územní plán už počítá se zástavbou kolem Krčína. Naproti tomu přeložka bodovala tím, že vede městem jen sedm set metrů kolem nádraží a pak už dál volnou krajinou k Vrchovinám, i když právě tam by se Nové Město podle něj mělo rozrůstat.

Doprava roste i kvůli automobilce.
Město se v posledních letech potýká s problémy hlavně kvůli nákladním autům. I kvůli zamýšlenému zdvojnásobení výroby ve Škodě Auto v Kvasinách se dá čekat, že to bude spíš horší. Silnice I/14 od Rychnova nad Kněžnou do Náchoda dosud vede přes historické Husovo náměstí, byť nákladní auta jezdí z obce Spy do Krčína po krajské vozovce a přes zúžený viadukt.

Firma AF-Cityplan seřadila šest tras podle 25 kritérií. Posuzovala dopravní a stavební hlediska, ekonomiku, vliv na životní prostředí, koncepci návrhu a rizika projektu.

Nejvíce připravená je trasa přeložky za necelých 800 milionů korun v délce 6,3 kilometru od Spů, podél železniční trati v Novém Městě a ve Vrchovinách s napojením na silnici I/14. Zatím však přeložka nemá územní rozhodnutí, ŘSD o něj žádalo od roku 2008 třikrát.

Petiční výbor referenda uvažoval s auty po trase Spy, Vladivostok, Osma, Nahořany a dál s napojením na I/33 u České Skalice.

Třetí je trasa podle krajské studie Brána k sousedům.

K nim projektanti přidali tři nové alternativy obchvatu, které vedou kolem Provodova-Šonova. Uvažovali i o tunelu nedaleko novoměstského nádraží, kde má chystaná přeložka problém se splněním hlukových limitů.

Peníze by dali jen na přeložku, je nejlevnější.
Podle silničářů není myslitelné zaplatit jinou variantu než přeložku.
"Na základě výsledků ekonomického hodnocení pomocí programu HDM-4 lze doporučit pro další přípravu stavby pouze variantu dokumentace k územnímu rozhodnutí. Ostatní varianty ekonomická kritéria výrazně neplní a nelze je tak schválit," uvedlo ŘSD ve svém vyjádření ke studii, o nějž požádala radnice. ŘSD bude čekat, jak dopadne referendum a aktualizace hlukového posouzení přeložky. Na jejím zpracování se ředitelství letos dohodlo s ministerstvem dopravy.
Je však otázka, co se stane, když lidé přeložku odmítnou.

"Další postup v přípravě přeložky bude projednán se zástupci města a se zřizovatelem ŘSD, což je ministerstvo dopravy. V tuto chvíli bychom neradi předjímali výsledky referenda, aktualizaci hlukového posouzení a dalších navazujících jednání," řekla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Vedení radnice tlačí na opravy nynějších silnic.
"Jsme rádi, že se řeší rekonstrukce současného průjezdu městem, který by měl být hotov během tří let," řekl starosta Petr Hable.

Před půldruhým rokem krajští silničáři opravili významnou tepnu Náchodskou ulici v Krčíně a už letos v dubnu začnou s opravou klíčového úseku necelých tří kilometrů od Spů do Krčína zhruba za 52 milionů korun z peněz určených pro rozvoj okolí průmyslové zóny Solnice–Kvasiny.
Bude to znamenat objížďky a zřejmě i větší nápor aut přes náměstí. Na rok 2018 zbývá úsek silnice od Ammannu po Vrchoviny, ulice 1. máje či nový viadukt v Havlíčkově ulici. Další silnice přijdou na řadu v roce 2019, na ´myší díru ´ pod viaduktem v Dobrušské ulici se dostane roku 2020.

Studie seřadila 6 tras podle 25 kritérií:
609,24 bodů
Varianta "přeložka" I/14, podle dokumentace k územnímu rozhodnutí (Spy - Vladivostok - mostem přes Metuji k nádraží, ulicí gen. Klapálka k mostu u Ammannu, po loukách nad Vrchoviny, s napojením na I/14) – v mapě trasa č. 1

566,68 bodů
Varianta alternativní 3 (Spy - Vladivostok - mezi Krčínem a Osmou, mezi Krčínem a Nahořany - po pravém břehu Rozkoše mezi nádrží a Provodovem-Šonovem - napojení na silnici I/33 u benzinové pumpy ONO) - v mapě trasa č. 6

565,90 bodů
Varianta alternativní 2 (Spy - mezi tratí a Osmou - mezi Krčínem a Nahořany - po pravém břehu Rozkoše mezi nádrží a Provodovem-Šonovem - napojení na silnici I/33 u benzinové pumpy ONO) - v mapě trasa č. 5

493,99 bodů
Varianta obchvatu podle petičního výboru, tj. dle připomínek k územnímu plánu, bude se o ní hlasovat v referendu (Spy - Vladivostok - mezi Krčínem a Osmou - napojení na silnici do Nahořan - po levém břehu Rozkoše k silnici I/33 u České Skalice) - v mapě trasa č. 2

484,04 bodů
Varianta Brána k sousedům (Spy - vlevo od existující silnice - přes železnici mezi tratí a Osmou - mezi Nahořany a Lhotou se napojí na stávající silnici - po levém břehu Rozkoše k silnici I/33 u České Skalice) - v mapě trasa č. 3

461,11 bodů
Varianta alternativní 1 (Spy - Vladivostok - mezi Krčínem a Osmou - za Krčínem obchází Luštinec - stoupání mezi Vrchovinami a Šonovem - na horizontu se napojí na I/14) - v mapě trasa č. 4



Kolik by stála nová silnice?
0,778 miliardy korun: varianta "přeložka" připravovaná ŘSD, podle dokumentace k územnímu rozhodnutí (DÚR)
1,456 miliardy: varianta "přeložka" podle DÚR, s tunelem
1,562 miliardy: varianta alternativní 3
1,672 miliardy: obchvat podle petičního výboru, tj. podle připomínek k územnímu plánu, o kterém se bude hlasovat v referendu.

Pozn.: Ekonomické posouzení staveb podle odhadu stavebních nákladů včetně rezervy ve výši 10%.

Autor: Štěpánka Tůmová.
Zdroj:http://hradec.idnes.cz/tranzitni-doprava-v-novem-meste-nad-metuji-f2o-/hradec-zpravy.aspx?c=A170324_2314476_hradec-zpravy_tuu

Komentář Novoměstského kurýra:
Provedl jsem zvýraznění částí v textu.
Postrádám náklady na variantu č. 4!! A také se divím, že varianta 4 není vedena trochu jinak, tj. po trase 3 až za Metuji a potom teprve na označenou 4 (viz náčrtek výše). To by totiž jednak vzdálilo tuto trasu od Krčína a hlavně umožnilo etapovost realizace 3 s použitím později významné části této trasy 4 na dokončení 3 až ke Skalici. Tedy jako první etapu realizovat 4 (ale v této upravené podobě), u které, jak předpokládám, by vyšly náklady ne o moc vyšší než u stávajícího "vítěze" dle DÚR. A umožnilo by to mít relativně brzy plnohodnotný obchvat Nového Města napojující se na obchvat Náchoda (což má také jistě svůj význam) a také by to umožnilo později dokončit definitivní řešení "velkého" obchvatu k České Skalici s využitím již hotové první části tohoto definitivního řešení. Samozřejmě trasu 3 je třeba považovat za definitivní řešení vzhledem k jejímu přiblížení k dálnici D11 v Jaroměři. Trochu se divím, že s touto myšlenkou ti co dělali tu "vyhledávací studii" nepřišli. Zdá se mi totiž docela dobrá.

Jindřich Buchal.


Vloženo 22.03.2017

DOBRÁ OTÁZKA NA STRÁNKÁCH NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ, HORŠÍ ODPOVĚĎ.

Dobrý den, prosím o sdělení, jestli již je znám termín projednávání návrhu nového územního plánu s veřejností. Děkuji. (Vloženo 22. 3. 2017)

Vážená paní Machová,
termín opakovaného veřejného projednání návrhu nového Územního plánu Nového Města nad Metují v současné době znám není. Předpokladem je, že by se veřejné projednání mohlo konat v polovině roku 2017, nicméně výrazně záleží na rychlosti práce projektanta, který v současné době provádí úpravu dokumentace.

S pozdravem
Mgr. Adam Balcar - referent Odboru výstavby a regionálního rozvoje, 22. 3. 2017



Komentář Novoměstského kurýra:
Většinou to bývá tak, že s projektantem je uzavřena smlouva, kde jsou stanoveny i termíny. Co když, shodou nějakých okolností, projektant pracuje pomalu? Kdo vlastně ručí za termíny zpracování územní dokumentace města? Nebylo by dobré si to v našem městě vyjasnit? To není stanoven žádný termín?
Je trochu zvláštní, že takováto jednoduchá otázka nenapadla žádného z našich zastupitelů.
Možná není na škodu si připomenout, že v lednu 2016 Česká televize odvysílala relaci Ombudsmana, kde bylo jasně řečeno, že NMNM v případě Územního plánu pochybilo. To bylo řečeno veřejně. Nezaznamenal jsem žádnou veřejnou reakci města, která by uklidnila alespoň občany města, když už ne celostátní diváky TV. Platí zde snad, že "mluviti stříbro a mlčeti zlato"?
Jindřich Buchal.

Vloženo 27.02.2017

VEDENÍ NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ ZVEŘEJNILO VÝSLEDEK "VYHLEDÁVACÍ STUDIE"
PRO ŘEŠENÍ TRANZITNÍ DOPRAVY PRO MĚSTO NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ
Tranzitní doprava v Novém Městě nad Metují.

Vážené dámy a pánové,
dovolte nám, abychom Vás seznámili s vývojem situace ohledně perspektivy řešení tranzitní dopravy našeho města. Touto záležitostí se město zabývalo posledních 18 měsíců.

V souladu s našimi sliby a závazky jsme již v roce 2015 absolvovali množství jednání, jejichž cílem bylo přivést za jeden stůl všechny organizace, které se podílejí na budoucím řešení tranzitní dopravy Nového Města nad Metují. V prosinci 2015 se tak ke společnému jednání sešli zástupci Ředitelství silnic a dálnic (stavitel silnice), Ministerstva dopravy (nadřízený orgán, který bude stavbu financovat), Krajského úřadu (jedná se o silnici nadregionálního významu) a našeho města. Závěrem tohoto jednání bylo zadání technické a vyhledávací studie možností, jak řešit tranzitní dopravu v Novém Městě nad Metují, financovanou z rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic. Následně byl vybrán zpracovatel studie, firma AF-Cityplan, s.r.o., kterému bylo uloženo ke třem dosud známým trasám vyhledat minimálně 3 další varianty. Současně byla vybrána desetičlenná komise, která stanovila váhy jednotlivých kritérií hodnocení tras.

AF-Cityplan do své studie vybral celkem 6 tras, které vidíte na přiložené mapce. Jsou to:
Varianta dle Dokumentace k územnímu rozhodnutí (DÚR) (známá jako "přeložka", vedoucí od Spů k Vladivostoku, mostem přes Metuji k nádraží, ulicí gen. Klapálka k mostu u Ammannu, po loukách za Novým Městem nad Vrchoviny, kde se napojuje na stávající silnici I/14)

Varianta dle připomínek k územnímu plánu (trasa navrhovaná tzv. Petičním výborem, o níž bude hlasováno v referendu na podzim 2018, vedoucí od Spů k Vladivostoku, dále mezi Krčínem a Osmou, napojující se na silnici do Nahořan a pokračující po levém břehu Rozkoše k silnici I/33 u České Skalice)

Varianta Brána k sousedům (od Spů vlevo od existující silnice, překračující železnici mezi tratí a Osmou, mezi Nahořany a Lhotou se napojující na stávající silnici a pokračující po levém břehu Rozkoše k silnici I/33 u České Skalice)

Varianta alternativní 1 (zpočátku téměř totožná s variantou 2, jen se pohybující blíže k Osmě, za Krčínem obcházející Luštinec, překonávající stoupání mezi Vrchovinami a Šonovem a na horizontu se napojující na stávající silnici I/14)

Varianta alternativní 2 (zpočátku shodná s variantou 3, mezi Krčínem a Nahořany směřující k Rozkoši a po jejím pravém břehu mezi nádrží a Provodovem-Šonovem, napojující se na silnici I/33 u benzinové pumpy ONO)

Varianta alternativní 3 (vedoucí od Spů k Vladivostoku, dále mezi Krčínem a Osmou, dále mezi Krčínem a Nahořany směřující k Rozkoši a po jejím pravém břehu mezi nádrží a Provodovem-Šonovem, napojující se na silnici I/33 u benzinové pumpy ONO)

Těchto 6 variant bylo podrobně rozebráno z několika zásadních pohledů:
– dopravních a stavebních hledisek,
– ekonomiky,
– vlivu na životní prostředí,
– koncepce návrhu a rizik projektu

(celkem se jednalo o 25 podrobných kritérii ovlivňujících a ovlivněných hlavními charakteristikami stavby). Ke každé variantě byl vypracován seznam kladů a záporů, po jejich kvantifikaci bylo provedeno celkové vyhodnocení jednotlivých variant. Jejich pořadí bylo následující:

Varianta dle DÚR – 609,24 bodů
Varianta alternativní 3 – 566,68 bodů
Varianta alternativní 2 – 565,90 bodů
Varianta dle připomínek k územnímu plánu – 493,99 bodů
Varianta Brána k sousedům – 484,04 bodů
Varianta alternativní 1 – 461,11 bodů
V polovině roku 2016 bylo rozhodnuto pokračovat v dalším hodnocení zpracováním ekonomické efektivnosti projektu. Zjednodušeně řešeno, v této fázi bylo potřeba zjistit pomocí programu HDM-4, zda přínos této stavby pro naši republiku je takový, aby se státu vyplatilo do něj investovat. Jedná se totiž o nadregionální silnici propojující několik okresních měst různých krajů s přímou návazností na mezinárodní dopravu s Polskem.
Při jejím trasování a nákladech na výstavbu musí stát brát v úvahu hlavně celospolečenskou prospěšnost, nikoli pouze a jenom přání měst ležících na její trase.
Zároveň bylo rozhodnuto o doplnění trasy shodné s Variantou dle DÚR o podvariantu se zahloubenou silnicí (tunelem) před nádražím a dále směrem k řece Metuji. Původní Varianta dle DÚR totiž v určitých místech kontaktu s obytnou zástavbou nesplňuje současné hlukové limity. Z výsledků této navazující studie, již jsme obdrželi v polovině února, nám dovolte ocitovat její závěr:

"Na základě těchto výpočtů lze konstatovat, že z posuzovaných staveb lze doporučit pouze variantu dle dokumentace DÚR, jejíž výsledné ekonomické efektivity jsou ekonomicky příznivé. Ostatní varianty bohužel nevykazují příznivé výsledky." Přeloženo do srozumitelné řeči – z pohledu státu se nevyplatí budovat nic jiného než variantu dle DÚR, tedy žádná přeložka s tunelem, žádný obchvat města.
Samozřejmě jsme o vyjádření požádali i zadavatele studie, Ředitelství silnic a dálnic. Z obdržené odpovědi uvádíme nejdůležitější odstavec: "Na základě výsledků ekonomického hodnocení pomocí programu HDM-4 lze doporučit pro další přípravu stavby pouze Variantu DÚR. Ostatní varianty ekonomická kritéria výrazně neplní a nelze je tak schválit.

V souvislosti s konáním referenda v příštím roce, kdy bude položena otázka veřejnosti o souhlas s projektovanou trasou, bylo na základě dohody s Ministerstvem dopravy ujednáno, že v letošním roce bude zpracována aktualizace hlukového posouzení varianty DÚR. O další přípravě stavby bude rozhodnuto na základě výsledků aktualizace hlukového posouzení a výsledku referenda."

Vedení města bude samozřejmě intenzivně pokračovat v jednáních se všemi organizacemi, které mají na budoucnost tranzitní dopravy Nového Města nad Metují jakýkoli vliv.

Jako prozíravý se však ukázal náš přístup, kdy se v uplynulých dvou letech snažíme o co nejrychlejší opravy a rekonstrukce všech silnic na území města, po kterých jezdí tranzitní doprava v současnosti. Do rozhodnutí o tom, kdy se začne tranzitní silnice stavět, totiž zbývá v tuto chvíli určitě ještě řada měsíců. A následná doba výstavby od prvního kopnutí do země je 5 let.

Ještě nám dovolte malou omluvu. Podkladem pro vypracování tohoto článku bylo 155 stran vysoce odborného textu a desítky příloh. I když jsme se snažili o maximální srozumitelnost, je možné, že se nám to ne vždy podařilo. S těmi z Vás, kteří mají zájem o podrobnější informace, jsme samozřejmě připraveni se kdykoli setkat a diskutovat.

Petr Hable, starosta.
Michal Beseda, místostarosta.
Zveřejněno na www stránkách města NMNM dne 27.2.2017.

Komentář Novoměstského kurýra:
Tak jsme se dozvěděli, co je výhodné z hlediska státu. A z hlediska ekonomického hodnocení.
Ale kde je hledisko občanů našeho města?
Na čí straně je vedení našeho města? Na straně státu nebo svých občanů? A je z hlediska občanů "vítězná" přeložka přijatelná? Snad na tuto otázku odpoví to přikázané referendum. Co v případě zamítnutí přeložky referendem udělá ten stát, pro který jsou DNES ostatní varianty (obchvaty) nepřijatelné? Je to snad tak, že pokud by město (rozuměj občané) nechtělo průtah městem, tak nemá šanci?


Co si máme představit za výše uvedenou větou - cituji:
"Vedení města bude samozřejmě intenzivně pokračovat v jednáních se všemi organizacemi, které mají na budoucnost tranzitní dopravy Nového Města nad Metují jakýkoli vliv".
O čem bude město jednat? Vždy se jedná s konkrétním cílem. Ale jaký je ten cíl našeho města?

Ještě jedna zajímavá věta ve výše uvedeném textu - cituji:
"v letošním roce bude zpracována aktualizace hlukového posouzení varianty DÚR".
Očekává snad někdo, že se hluk po uplynutí několika let začal šířit jinak?

Věřím, že k výše uvedeným skutečnostem se rozvine široká diskuse - nejlépe na besedě s občany. Bude zorganizována?

Jindřich Buchal.

Vloženo 19.02.2017

NÁCHOD PŘEKONAL VÝZNAMNOU PŘEKÁŽKU NA CESTĚ K REALIZACI OBCHVATU MĚSTA

Stavba obchvatu Náchoda získala územní rozhodnutí. Radnice o něj usilovala od roku 2009. Díky tomu již může město, které extrémně zatěžuje tranzitní doprava, začít společně se silničáři s výkupy pozemků.

Náklady na stavbu asi sedm kilometrů dlouhého obchvatu se odhadují téměř na tři miliardy korun. O jeho potřebě se mluví zhruba 20 let. Starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) označil rozhodnutí krajského úřadu za historický moment.

"Nyní konečně můžeme začít s opravdovou přípravou stavby. Společně s místopředsedou vlády a náchodským zastupitelem Pavlem Bělobrádkem teď můžeme začít zvonit na zvonky a jednat s vlastníky dotčených pozemků a staveb v trase obchvatu," uvedl Birke.

Podle Birkeho, který má být volebním manažerem sociální demokracie v podzimních volbách, náchodský obchvat podporuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
"Předsedu vlády jsem o této skvělé zprávě ihned informoval a potvrdil, že Náchodu pomůže se zajištěním finančních prostředků na výkupy pozemků a další přípravu stavby,"
dodal Birke.

Zamítnuto všech 23 odvolání.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve svém středečním rozhodnutí zamítl všech 23 odvolání ke stavbě obchvatu. Proti tomuto rozhodnutí se podle správního řádu již nelze odvolat. Od prvního podání žádosti o územní rozhodnutí uplynulo osm let.
"Během územního řízení bylo třeba se vypořádat s téměř stovkou námitek a celý spis dnes obsahuje více než 2800 stran, samotné územní rozhodnutí čítá 230 stran," uvedla mluvčí města Nina Adlof.

Na sklonku loňského roku skončila hlavní část opravy tranzitní silnice přes město, která vede z Hradce Králové do Polska. Letos přijdou na řadu kratší části úseků průtahu městem. Na rekonstrukci frekventovaného průtahu, po němž denně projedou desítky tisíc aut, dvacetitisícový Náchod čekal mnoho let. Odklon tranzitní dopravy nejspíš přinese až obchvat.
Zdroj: internet, 10. 2. 2017, ČT24.




  
  
Komentář Novoměstského kurýra:

Na adresu Náchoda - hluboký obdiv a přání hodně zdaru v co nejrychlejší realizaci obchvatu.

Na adresu našeho Nového Města nad Metují -
hluboký povzdech !!!

Novoměstský kurýr, Jindřich Buchal.

Vloženo 31.01.2017

Dnes se objevila na www stránkách města NMNM
v rubrice "Dotazy a odpovědi" následující komunikace:


Dobrý den, chci se zeptat, jaká je aktuální situace okolo přeložky/obchvatu silnice I/14, hlavně po stránce EIA a územního rozhodnutí, děje se v tomto směru momentálně něco? (Vloženo 30. 1. 2017)

Vážený pane Minaříku, územní řízení na stavbu přeložky silnice I/14 je v současné době přerušeno. Vzhledem k tomu, že se proti usnesení o přerušení řízení účastníci odvolali, byl celý spis předán odvolacímu orgánu, tj. Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, který vede odvolací řízení. Toto řízení zatím ještě nebylo ukončeno. Pro stavbu přeložky silnice I/14 bylo dne 24.03.1997 vydáno Ministerstvem životního prostředí ČR stanovisko EIA - o posuzování vlivu stavby na životní prostředí pod č. j.: 400/879/405/OPVŽP/97. Jeho platnost byla v probíhajícím územním řízení Ministerstvem životního prostředí ČR potvrzena.
S pozdravem
Ing. Miloš Skalský
vedoucí Odboru výstavby a regionálního rozvoje.



Vážený pane Minaříku,
v současné době probíhá dokončení vyhledávací studie Ředitelství silnic a dálnic ČR, která porovnává stávající trasu přeložky a dvě další varianty možného obchvatu našeho města. O konečném výsledku budeme občany našeho města samozřejmě co nejdříve informovat.

S pozdravem
Petr Hable, starosta.
31. 1. 2017


Poznámka Novoměstského kurýra:
Opravdu, klobou dolů - stručná a v podstatě o některých důležitých věcech se nezmiňující informace k tak složitému problému jako je mnohaletý souboj přeložky I/14 projektované jako průtah městem a skutečného obchvatu vedoucího OKOLO města, o kterém stále nebylo rozhodnuto. Možná by neškodilo sdělení odhadu termínu, kdy se předpokládá vydání toho nového, bezrozporového Územního plánu. Nebo si to dnes, po řadě let trvání nejistoty, netroufne nikdo ani odhadnout natož zaručit? V odpovědi není žádná zmínka, že existuje negativní stanovisko Ministerstva zdravotnictví k přeložce, které bylo vydáno z důvodu předpokládaného překročení hluku po celé délce přeložky, kterou má město stále v dosud neschválené "nové" variantě Územního plánu. A dokud není schválený Územní plán, nemůže být Územní rozhodnutí. A jsem opravdu zvědav, jak se ta přeložka ve výsledku té vyhledávací studie vypořádá s tím hlukem.
Je třeba také zmínit i skutečnost, že výsledek vyhledávací studie byl původně slíben na červen 2016 a do dneška nebyl oznámen. No alespoň víme, že to bude opět "co nejdříve".

Ale abych byl spravedlivý, shodou okolnosti v současně vydávaném Novoměstském zpravodaji pan místostarosta ing. Michal Beseda, MBA na otázku redaktorky k problému tranzitní dopravy v NMNM odpověděl:
Rádi bychom našim spoluobčanům předkládali informace o postupu řešení tranzitní dopravy častěji, než je tomu doposud. I my se však musíme obrnit trpělivostí, protože ne vše je v našich rukách. Současná situace je tedy taková, že Ředitelství silnic a dálnic, které je tou organizací, která nakonec bude tuto velkou investici zajišťovat, dostalo v prosinci od odborné firmy zpracované pokračování vyhledávací studie, která podrobně hodnotí 3 vybrané trasy včetně ekonomické náročnosti. Nám bylo slíbeno, že během měsíce února budeme rovněž s touto studií seznámeni. Potom snad již nic nebude bránit tomu, abychom mohli obyvatele Nového Města nad Metují informovat o tom, jakým způsobem je reálné do budoucna řešit tranzitní dopravu v našem městě.

Novoměstský kurýr, Jindřich Buchal.


Vloženo 26.12.2016


ZAČÍNÁ DOSTAVBA DÁLNICE D11 Z HRADCE KRÁLOVÉ DO JAROMĚŘE

2017: Začne stavba D11 z Hradce do Smiřic

Východní Čechy:

Chybějící nebo nedostavěné dálnice jsou dlouhodobým problémem východních Čech. Žehrají na ně starostové měst postižených tranzitní dopravou, podnikatelé a hlavně řidiči. Letos se z nových úseků dálnic příliš radovat nemohli. Co se změní příští rok?
Nedostavěná D11 v Královéhradeckém kraji a neexistující D35 jsou už pro východní Čechy příznačné. Příští rok by se mělo trochu pohnout s D11 a D35 se snad konečně dočká zahájení stavby.

Začne stavba dálnice z Hradce do Jaroměře.
"Na dálnici D11 je v realizaci úsek Osičky - Hradec Králové, který by měl být zprovozněn v srpnu příštího roku," informoval Deník mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký.

Stavba dalších dvou úseků dálnice by podle něj měla být zahájena příští rok na podzim.  Jde především o úsek z Hradce Králové do Smiřic. Tam je vykoupena většina potřebných pozemků a Ministerstvo životního prostředí začátkem prosince vydalo souhlasné náhradní stanovisko k vlivům stavby na životní prostředí EIA.
"Předpokládané náklady stavby se odhadují na 5,91 miliardy korun," uvedl Jan Studecký, ale upozornil, že konečná cena bude určena až na základě výběrového řízení. Ve stejné době by měli stavbaři nastoupit také na úsek ze Smiřic do Jaroměře, kde se podle ŘSD předpokládané náklady na výstavbu odhadují na 3,12 miliardy.

Podle ministerstva dopravy by oba úseky v celkové délce 23 kilometrů měly být řidičům k dispozici asi v roce 2020.

Zdroj: Hradecký deník.


Komentář Novoměstského kurýra:
No vida, věci se začínají hýbat - nebude dlouho trvat a z Nového Města nad Metují se do Prahy dostaneme autem za cca jednu hodinu.
A kudy tam pojedeme? No samozřejmě, kolem přehrady na obchvat České Skalice a tam vlevo na obchvat Jaroměře a u Hořenic za Jaroměří najedeme na D11 a hurá stotřicítkou na Prahu. Tedy - pokud obchvat Jaroměře už bude existovat. Doufejme, že ano.

K tomu informace z internetu:
Stavba Jaroměř - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,554 km. V dubnu 2004 Transconsult zpracoval studii. 25. ledna 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 25. ledna 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA. 12. října 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V září 2008 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 18. května 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA na prodloužení platnosti stanoviska MŽP. 1. března 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 4.dubna 2012 Krajský úřad Kralovéhradeckého kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Byla vypsána soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení, dokumentace zadání stavby, výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy, která byla následně zrušena. Součástí stavby je MÚK Dolany, 2 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic stavající I/33 (1223 m), III/3071 (126 m) a III/3075 (729 m) a polní cesta (2903 m). Stavba začíná za okružní křižovatkou se silnicí I/37 mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, kde navazuje na přivaděč k dálnici D11. Odtud pokračuje levostranným obloukem (R=650 m) k mostu přes Labe (454,5 m). Odtud následuje přímý úsek. Severně od Dolan je navržena MÚK Dolany se stávající silnicí I/33. Navazuje pravostranný oblouk (R=2500 m). Kříží stávající silnici I/33, nasleduje levostranný oblouk (R=1900m) jižně kolem Svinišťan. Stavba končí v místě napojení stavby "Přeložka silnice I/33 Česká Skalice" před stykovou křižovatkou původní a nové silnice I/33 mezi obcemi Svinišťany a Velký Třebešov. Náklady na stavbu jsou plánovány na 936 milionů Kč. Začátek stavby - ???.


Ještě následující informace:
Poslanci, senátoři, úředníci a starostové se sešli v Jaroměři k D11 Jaroměř - 28.4.2016 - tisková zpráva:

Obchvat Jaroměře.
Navazující stavbou úseku 1107 mezi Smiřicemi a Jaroměří je obchvat Jaroměře. Ten spojí D11 mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I. třídy na Náchod a zároveň odvede tranzitní dopravu z Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan.
"Bez obchvatu nemá smysl D11 k Jaroměři přivádět. Dopravní situaci by to ještě zhoršilo," vysvětluje důležitost obchvatu starosta Jaroměře Jiří Klepsa. Nyní se nacházíme v situaci, kdy bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému však byla podána v řádné lhůtě 3 odvolání. Pravomocně není tedy dosud rozhodnuto.
Na základě těchto odvolání odbor výstavby předá spis odvolacímu správnímu orgánu, kterým je Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Ten by měl o odvolání rozhodnout ve správní lhůtě 60 dní. Pokud Krajský úřad potvrdí územní rozhodnutí, začnou se v průběhu roku 2017 vykupovat pozemky a k realizaci stavby dojde v letech 2018 – 2021. Pro tuto stavbu jsou rovněž platná stanoviska EIA a probíhá zde geologický průzkum. "To je období, které je přijatelné, protože by mohlo reálně dojít k napojení úseku D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří na obchvat Jaroměře.
Pokud ovšem Krajský úřad územní rozhodnutí nepotvrdí, celý proces se bude opakovat. Domnívám se, že i tady je role krajského úřadu klíčová a že lze v rámci zákonných mantinelů stavbě pomoci. Na krajském úřadu není jen oddělení, které rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí, ale i oddělení, které vykonává metodickou činnost ve vztahu k úřadům obcí vydávajícím rozhodnutí", říká Klára Dostálová.


Vloženo 4.11.2016


ZAJÍMAVÁ INFORMACE Z DOBY NEDÁVNO MINULÉ

Výňatek ze zápisu ze Zastupitelstva České Skalice ze dne 15.9.2014:

K bodu č. 10 - Žádost Městského úřadu Nové Město nad Metují. Zastupitelstvu města byla předložena žádost o stanovisko k záměrům vedení případného obchvatu Nového Města nad Metují. Písemný materiál, včetně dalších dokumentů, jsou přílohou originálu zápisu.
Záležitost byla projednána ve výboru rozvoje města a dlouhodobých investic, za přítomnosti Ing. Dolečka a paní Nývltové, z MěÚ v Náchodě. Ing. Doleček sdělil na úvod několik informací ktéto záležitosti.
Požadavkem města Nové Město nad Metují bylo zaujetí stanoviska ze strany města Česká Skalice, týkající se obchvatu města stávající silnice 1/14 vedoucí z jihomoravského kraje přes Českou Třebovou až do Náchoda, přes Nové Město nad Metují. Požadavek spočívá v prosazení trasy obchvatu v územním plánu, která by obešla jižní stranou Nové Město nad Metují a k nám by veškerou tuto dopravu přivedla na stávající křižovatku u Spyty, na obchvat České Skalice. Výborem rozvoje města bylo doporučeno tuto záležitost zamítnout. V materiálech je také předloženo vyjádření krajského úřadu z hlediska vyšší závazně plánovací dokumentace, což jsou zásady územního rozvoje (ZUR).
Problematika silnice 1/14 je dle tohoto dokumentu řešena jinou variantou, kterou fakticky respektuje a požaduje k řešení i správce komunikace což je ŘSD. Předkládaná varianta vychází z několika variantních řešení, které jsou v počátku. Vychází ze studie Brána k sousedům, ale podstatné je, že v ZUR, tato varianta řešena není a ani nebude. Je toho názoru, že pokud by město umožnilo toto řešení zahrnout do ÚP, pak by se město dostalo do zásadního problému v tom, že přes silnici 1/14 přivádí veškerou dopravu směrem od Rakouska, resp. Brna a tím, že by se umožnilo v rámci územního plánu v našem správním území zahrnutí požadovaného koridoru s vyústěním u Spyty, pak veškerá doprava z jižní části republiky povede k nám.
Nevýhoda by byla vtom, že silnice 1/33, která je dosažitelná na plánovanou rychlostní silnici R11, která by měla vést přes Jaroměř dál směrem na Trutnov, že Česká Skalice, resp. okrajová část města by se stala tranzitním územím veškeré dopravy z jižní části republiky. Navrhovanou variantu považuje za pokus města Nového Města nad Metují prosadit jinou alternativu, která v této chvíli není pro město Česká Skalice zakotvena závazně v politice územního rozvoje, tak ani ZUR KhK.
Doporučuje této žádosti nevyhovět.

Diskuse:
Bc. Fejfar - uvedl, že po projednání ve výboru je také zastáncem toho, aby se tato varianta neschválila. Přesto poznamenal, že toto řešení má i nějaké výhody, a to z hlediska napojení na silnici Rll směrem na Trutnov. Samozřejmě by se třeba našlo i jiné řešení napojení komunikace, než by bylo na křižovatce u Spyty. Pro město by to znamenalo sice určitou zátěž, ale pokud by napojení nebylo přímo v zástavbě, pak by komunikace mohla do budoucna přinést i určitou výhodu. Protože jak je známo obce a města se nejvíce rozrůstají tam, kde je komunikace. Nyní samozřejmě podpoří návrh zamítnout, ale myslí si, že tento návrh není úplně hloupý a třeba se toto téma ještě v příštích zastupitelstvech objeví. Doplnil, že město Nové Město nad Metují nepodporuje tuto variantu. Tato varianta vznikla na základě nějaké petice, takže pokud tuto variantu naše město nepodpoří, budou jedině rádi.
Ing. Andres - uvedl, že doporučuje tuto variantu zamítnout a to i z důvodu záměru vybudování cyklostezky okolo Rozkoše. Část této cyklostezky, v místech hráze, má právě vést po stávající komunikaci.
Ing. Šrůtek - podotkl, že v budoucnu by se měla spíše vytlačit kamionová doprava ze Zlíče.

Návrhová komise přednesla návrh usnesení:
Zastupitelstvo města Česká Skalice na svém zasedání dne 15.9.2014 projednalo žádost Městského úřadu Nové Město nad Metují, odboru výstavby a regionálního rozvoje jako pořizovatele územního plánu Nové Město nad Metují o stanovisko zastupitelstva města Česká Skalice a konstatuje, že v územním plánu Česká Skalice nebude vymezen koridor územní rezervy pro obchvat Nového Města nad Metují odpovídající trase dle dopravní studie "Brána k sousedům".
Hlasováno: 19 pro, 0 proti, 0 se zdržel.

Zdroj: zápis ze Zastupitelstava České Skalice ze dne 15.9.2014.


Komentář Novoměstského kurýra:
Tučně jsem si dovolil zvýraznit text, který mě zaujal.
Také stojí za povšimnutí obavy zastupitelů České Skalice ze silné dopravy poblíž jejich města - a tuto dopravu vyjmenovávají - a to se jedná o napojení na obchvat České Skalice, kde už jezdí doprava na trase Náchod Hradec Králové. A ta doprava, ze které mají takové obavy, to je ta samá doprava, která by vedla po té naší přeložce vedoucí městem.

Jindřich Buchal.

Vloženo 31.10.2016


V Novoměstském zpravodaji se 31.10. objevila následující informace:

Citace z Novoměstského zpravodaje:

Pane starosto, můžete čtenářům Novoměstského zpravodaje sdělit, jak se vyvíjí řešení tranzitní dopravy v Novém Městě nad Metují?

Problematikou přeložky se zabýváme průběžně a do konce letošního roku by měla být známá její nejvhodnější trasa. Odbornou firmou byl zpracován požadavek na zhotovení studie a na vypracování různých variant řešení tranzitní dopravy.
Z té vzešlo celkem šest možných variant, z nichž byly vybrány tři nejvhodnější. Mezi nimi je původní návrh přeložky, který pochází ze sedmdesátých let minulého století a návrh trasy obchvatu dle petičního výboru.
Po dopracování ekonomické efektivnosti vybere odborná komise konečnou variantu, která bude nejvhodnější a nejoptimálnější pro realizaci. Všechny varianty počítají s tím, že Nové Město nad Metují se nechá obejít pouze z jedné strany. Rozdílné je tak pouze místo napojení na silnici mezi Náchodem a Novým Městem.
U původní varianty vyšlo najevo, že silnice vedoucí kolem nádraží by nesplňovala současné hygienické normy, tím pádem by vozovka musela být zapuštěna pod zem. O dalším postupu v problematice přeložky budeme občany průběžně informovat.

Konec citace.

Komentář Novoměstského kurýra:
Bohužel nelze souhlasit s konstatováním, že všechny tři nejvhodnější varianty "počítají s tím, že Nové Město nad Metují se nechá obejít pouze z jedné strany". Přeložka toto kritérium nesplňuje, prochází městem.

Nelze pochopit, že mezi nejvhodnější varianty po zúžení výběru ze 6 na 3 je stále zařazena přeložka ze 70 let, která vede jednak městem a jednak už bylo několikrát konstatováno, že nesplňuje předepsané hlukové limity a to ne v jednom místě, ale podél celé trasy. Je to známo od 25.3.2014. Uložení pod zem v některé její části snad nemohou odborníci myslet vážně. Nabízí se tedy otázka - kdo vybíral ty tzv. tři nejvhodnější varianty zahrnující přeložku ze 70 let, když skutečnosti, co jsem uvedl výše, jsou dávno známé?

Tak jsme se opět dozvěděli, že na věci se pracuje, ale o skutečném obchvatu stále není rozhodnuto, termíny výsledku "zkoumání" se opakovaně posouvají.

Možná, že se dříve dočkáme změny vlády, která hlukové limity zruší (už jednou k tomu bylo blízko) a splní se tak dlouholetý sen o přeložce některých minulých a možná i některých současných představitelů našeho města. Stačí se podívat níže a od roku 2006, kdy jsem "kauzu obchvat" začal na těchto stránkách sledovat, si to znovu projít, kdo a jaké stanovisko zastával, psal a vyslovoval.
Ovšem, nesmíme zapomínat - stále je ve hře to REFERENDUM na podzim 2018.
A tak já doufám, že ten opravdový obchvat to opravdu nakonec vyhraje. Škoda jen, že čas neúprosně utíká.

Jindřich Buchal.

Vloženo 15.10.2016

V náchodských novinách Echo č. 29/2016 byl zveřejněn tento článek:

OBCHVATEM SE NEZABÝVÁ.
Podmínkou výstavby obchvatu Nového Města nad Metují je začlenění územní rezervy do místního územního plánu i krajských Zásad územního rozvoje.
Krajský úřad nyní vyhodnotil návrhy obcí na aktualizaci svého dokumentu. Radnice Nového Města nad Metují ale žádný návrh neuplatnila a dá se říci, že její kroky pro výstavbu obchvatu nejsou nyní ani na papíře. Zpracovaná dopravní studie nabídla dvě základní možnosti řešení tranzitní dopravy, a to buď vybudování tzv. přeložky přes město v trase od Spů, podél nádraží ČD, pod Malecím, nad Vrchoviny směrem na Náchod nebo skutečného obchvatu odklánějícího tranzit jižně k Nahořanům a dále s možným napojením na budoucí dálniční přivaděč u České Skalice či západně za firmou Ammann na Náchod. Odpověď na otázku, kterou variantu by orgány města měly prosazovat, zodpovědí občané v referendu při komunálních volbách v roce 2018.
Petici za referendum podepsalo více než 2 tisíce obyvatel Nového Města. V případě podpory obchvatu dnešní nečinnost vedení radnice odloží administrativně jeho výstavbu o další roky.
(VZ)
Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/ ZPRAVA.pdf


Tolik článek v Echu.

Poznámka Novoměstského kurýra:
"A léta běží, vážení".

Vloženo 3.10.2016

V zastupitelstvu města dne 22.9.2016 byla podána panem starostou informace o stavu řešení tranzitní dopravy v Novém Městě nad Metují

Zde je znění příslušného bodu (7.1) ze zápisu z výše zmíněného zastupitelsva:

ST podal informace, které obdržel od ŘSD ve věci tranzitního obchvatu města: V současné době probíhá zpracování hodnocení ekonomické efektivnosti pro 3 vybrané varianty dle závěru z jednání ze dne 16.06.2016, jenž byly vybrány na základě multikriteriálního hodnocení (varianta DÚR (podvarianta s vypuštěním okružní křižovatky I/14 x II/285), varianta 3 a varianta dle připomínek k ÚP). Pro účely zpracování hodnocení ekonomické efektivnosti podvarianty DÚR bude zpracována technická studie, která bude řešit vypuštění okružní křižovatky. Termín dokončení hodnocení ekonomické efektivnosti 3 variant je dle smlouvy o dílo 18.11.2016. Po vyhodnocení výsledků bude jednáno o dalším postupu přípravy stavby. Podrobnosti viz zvukový záznam z jednání ZM, který dle Jednacího řádu ZM je nedílnou součástí zápisu ze ZM a je společně se zápisem dostupný i na webu města.
Diskuze ani otázka žádná.

Protože pro podrobnosti je v zápise ze zastupitelstva odkaz na zvukový záznam - zde vám ho nabízím:

Získat aplikaci Adobe Flash Player



V Novoměstském zpravodaji 10/2016 byla zveřejněna informace pana místostarosty k této problematice:

Pane místostarosto, začátkem tohoto roku vedení města slíbilo občanům, že je bude počátkem druhého pololetí informovat o výsledku variantní studie možností řešení tranzitní dopravy kolem Nového Města nad Metují. Doposud však žádná informace zveřejněna nebyla. Můžete tento nedostatek nyní napravit?
Bohužel občas ne vše běží tak, jak je nám slibováno, a my se následně dostáváme do problémů s našimi vlastními sliby občanům. Takovým případem je i zdržení při zpracování variantní studie. Dovolte mi tedy se v mé odpovědi nejprve vrátit na začátek tohoto roku. Tehdy nechalo Ředitelství silnic a dálnic, které bude investorem jakéhokoli tranzitního obchvatu našeho města, zpracovat studii zmíněnou ve vaší otázce. Studie byla dokončena v červnu a vzájemně porovnávala 6 možných variant vedení tranzitní dopravy. Z nich byly hodnoticí komisí na základě multikriteriálního hodnocení vybrány 3 nejvhodnější možnosti. V současné době probíhá zpracování hodnocení ekonomické efektivnosti pro tyto tři vybrané varianty. Pro variantu známou jako "přeložka" bude v této fázi dopracováno nahrazení okružní křižovatky u nádraží zapuštěním komunikace pod zem tak, aby byly splněny platné hlukové limity. Termín dokončení hodnocení je dle smlouvy do 18. listopadu 2016. Po vyhodnocení výsledků budou všechny instituce a úřady jednat o dalším postupu přípravy stavby a my samozřejmě neprodleně budeme informovat naše obyvatele. Pevně věříme, že se těmito kroky postupně blížíme k reálnému začátku stavby tranzitního obchvatu Nového Města nad Metují, neboť jsme si vědomi, že se jedná o jeden z nejpalčivějších problémů.

Novoměstský kurýr: ponecháno bez komentáře. Jen připomínám - přeložka není obchvat!

Ale přece jenom - níže si dovoluji připomenout následující doklad:



Nevím, nevím, jestli nějaký tunel - netunel dokáže vyřešit hluk podél celé trasy přeložky.
Blízko plánované trasy je už dnes Vladivostok, Budín, přilehlá část Krčína, prostor od Uhelných skladů až po zatáčku k Ammannu. Kromě toho, v návrhu nového územního plánu je plánovaná obytná zástavba i v prostoru pod Malecím a nad silnicí za dnešními Kaštánkami směrem k Vrchovinám. I horní část Vrchovin je v dosahu hluku z plánované přeložky.

Jindřich Buchal.



Ovšem zajímavá je tato informace, na kterou jsem dnes (3.10.2016) narazil na internetu:

Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů

K 1. 12. 2015 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví zák. č. 258/2000 Sb., která přináší mimo jiné i nové povinnosti pro stavebníky rodinných domů ve vazbě na ochranu před hlukem. Vzhledem k tomu, že je to problém čerstvý, rádi bychom vás informovali o jeho nejdůležitějších dopadech na stavební činnost.

Proč?
V návaznosti na stále rostoucí důraz na řešení zajištění ochrany objektů pro bydlení, školských, zdravotnických a obdobných staveb před hlukem byla novelou zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (z. č. 267/2015 Sb., § 77 odst.2 - 5), stanovena stavebníkům rodinných domů nová povinnost spočívající v tom, že záměr stavebníka musí být posouzen z hlediska ochrany před hlukem a v případě potřeby je to stavebník, kdo musí zajistit (zaplatit) protihluková opatření podle stavu aktuálního, ale i budoucího hlukového zatížení území (např. plánovaná výstavba dopravní komunikace) pro svou stavbu, a to i pro stavbu rodinného domu, kupříkladu v případě výstavby v blízkosti významné komunikace. Pokud tak stavebník neučiní, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel zdroje hluku. Sledovanou právní úpravou se má zamezit případům, kdy stavebníci umísťovali stavby blízko rušných komunikací či provozů, respektive v hlukově zatíženém území, a následně požadovali na původcích hluku realizaci protihlukových opatření z důvodu ochrany před hlukem. Dopad právní úpravy však ponese každý stavebník bez výjimky.

Co to znamená pro praxi?
Pro stavebníka rodinného domu a také pro stavebníky bytových domů a jiných staveb (přesný výčet stavebních záměrů je uveden v §77), přibývá další povinnost zajistit si v přípravné fázi, čili ve fázi vyřizování příslušného oprávnění k umístění stavby, kladné závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví – tedy příslušné hygienické stanice. Bez jeho získání nebude moci stavební úřad stavbu příslušným rozhodnutím povolit.
Do budoucna obecně tak stavebník bude muset více přemýšlet, kde stavbu bude realizovat a to i v závislosti na platné územně plánovací dokumentaci v území a v ní navržených avšak dosud nerealizovaných záměrů, které mohou být zdrojem hluku. Pokud bude územním plánem nový zdroj hluku navrhnut, bude třeba, aby stavebník doložil hlukovou studii.

Dopad pro stavebníky?
Ekonomický i časový. V rámci kalkulace ceny musí být stavebník připraven na možnost navýšení ceny přípravné fáze o cenu samotného měření (která nemusí být zanedbatelná, neboť záleží na lokalitě a původci hluku, nadto jej může provádět pouze vybraný okruh osob), případně záměrů stanovených zákonem i cenu hlukové studie a dále cenu za realizaci navržených protihlukových opatření. V krajním případě se může stát, že stavebník na základě požadovaných protihlukových opatření a jejich ekonomické náročnosti od stavebního záměru upustí, byť si v dobré víře koupil podle územního plánu pozemek vhodný ke stavbě rodinného domu.
Časová náročnost vychází z omezení ročního období, kdy je možné samotné měření hluku provádět (březen – říjen). To znamená, že v období listopad – únor nebude moci hygiena závazné stanovisko vydat, bude-li měření hluku stanoveno. Časové omezení ve vazbě na nevědomost nové povinnosti potrápí nejednoho stavebníka a může být důvodem nerealizování projektu a čerpání dotačních titulů.

Co v praxi můžeme čekat?
Problémem praxe je opětovná neinformovanost všech i nejasnost v aplikaci požadavků na zajištění ochrany před hlukem ze strany orgánů veřejné správy. Ponechme stranou způsob, jakým byl §77 v jeho konečné podobě implementován do novely zákona o veřejné ochraně zdraví. Je třeba se ale připravit a obrnit proti nejednotnému postupu v aplikaci povinnosti. Dle zjištěných informací se bude postupovat v každém případě individuálně, to znamená, že rozsah potřebných podkladů žádosti pro účely posouzení hygienickou službou bude vyplývat z konkrétní situace v území a tedy bude vše odvislé od konkrétního požadavku konkrétního úředníka. Problémem pro praxi pak může být právě zatím nekoordinovaná "volnost" ve stanovování rozsahu a způsob měření hluku, kdy právě úředník bude určovat způsob a místa měření, popřípadě bude požadovat jiný způsob vyhodnocení hluku – například povinnost zpracovat hlukovou studii.

Jak postupovat?
Z podkladů, které jsou k dispozici (vycházím z podkladů dostupných z webových stránek Krajské hygienické stanice Zlínského kraje) je patrné, že primárně je posouzení hluku "přehozeno" na projektanty,kteří mají v projektové dokumentaci vyhodnotit, zda se rodinný dům nachází v hlukově zatíženém či nezatíženém území. Pokud v dosahu stavby stávající zdroj hluku není, pak projektant vyhodnotí, že rodinný dům se nenachází v hlukově zatíženém území. Primárně tedy náročnost hluku bude posuzovat projektant, je však otázkou, zda úředník bude moci jeho závěry uvedené v projektové dokumentaci kontrolovat a jak se v takovém případě bude postupovat. To ale nechme praxi.
Pokud projektant vyhodnotí, že rodinný dům se nachází v hlukově zatíženém území, bude třeba doložit protokol z měření hluku provedeného akreditovanou nebo autorizovanou osobou a v případě potřeby navrhnout odpovídající protihluková opatření.

Co tedy musí nově obsahovat projektová dokumentace?
Prakticky je tedy z hlediska posouzení ochrany před hlukem nutno na příslušnou hygienickou stanici zaslat žádost o vydání závazného stanoviska k projektové dokumentaci, ze které musí být zřejmé, o jakou stavbu rodinného domu se jedná a v jakém území bude postavena. Nově pro potřeby posouzení hluku a mimo předepsané náležitosti stanovené vyhláškou 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb z pohledu orgánů by měla projektová dokumentace obsahovat posouzení vlivu okolí na stavbu rodinného domu, kdy v projektové dokumentaci má být uvedeno, zda je v blízkosti nějaká komunikace, železniční trať, výrobní provozovna (tj. potencionální zdroje hluku), přičemž vše musí být doloženo situací širších vztahů a popisem v projektové dokumentaci. Rovněž byl sdělen požadavek i na předložení výřezu z územního plánu ve vazbě na to, zda je v blízkosti naplánována trasa nějaké nové komunikace či průmyslové zóny. S ohledem na nejednotnost a zejména individualitu postupu v závislosti na umístění stavby se však můžeme v praxi zřejmě dočkat i dalšího výčtu požadavků mimo zde uvedených. Proto doporučujeme se vždy na konkrétní požadavky informovat u orgánu (pověřeného pracovníka), který bude vydávat závazní stanovisko.

Právní úprava - §77
77 odst. 2
V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železničních drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u záměrů, jejichž součástí je veřejná produkce hudby.
77 odst. 3
"Stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví".
77 odst. 4
"Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 měření hluku provedené podle § 32a a návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy a žadatel o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě podle odstavce 3."
77 odst. 5
"Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví prováděcí právní předpis." Článek je zpracován ke stavu, který panuje v měsíci lednu 2016. Je možné, že v průběhu aplikace novely může dojít ke změně postupu v činnosti orgánů veřejné správy od postupu tak, jak byl popsán v tomto článku. Vždy doporučujeme obrátit se na příslušného pracovníka orgánu hygieny.

Zdroj: 22. 1. 2016, JUDr. Petra Adámková, Ph.D, www.ESTAV.cz