NÁVRAT DO VÝSTAVBY V NAŠEM MĚSTĚ
REKONSTRUKCE KINA

PAN MYŠKA NA FACEBOOKU POPSAL PŘÍPAD "REKONSTRUKCE KINA"

Vloženo 26.11.2019.
Dobrý den,
na základě několika připomínek kolem Kina 70, především zjednodušení informací pro lepší pochopení situace, jsem se rozhodl napsat několik řádků a pěkně popořádku dle dostupných informací.

Přemýšlení o rekonstrukci/úpravách kina se hovořilo již v 80. letech, které vycházelo z požadavků provozovatele - Městského klubu. Propagátorem byl pan Marbach, dokonce se uvažovalo i o výstavbě kulturního domu, což se díky roku 1989 nerealizovalo (a asi i upadlo v zapomnění). Spousta informací se dá najít v knize Nadšenci, kterou pan Marbach vydal.
V průběhu dění se budova Kina samozřejmě upravovala, ale nijak zásadně. Proto si budova uchovala do dnešní doby původní architektonický výraz, který je jedinečný, protože budova kina je jedinou stavbou v České republice, která vznikla, podle typizovaného projektu pro 70 mm panoramatická kina, společně ještě s dalšími třemi kiny na Slovensku.
Prezentovaný návrh rekonstrukce kina, který na fóru předneslo město, vznikl pouze na základě požadavku tehdejší ředitelky Městského klubu, paní Daňkové. Nebyla otevřena veřejná diskuze s památkáři, architekty a občany, jak takovou rekonstrukci vůbec pojmout, co je důležité apod. V podstatě to vyřešili někteří "neodborníci v oboru" po svém.
Toto je dle mého názoru první pochybení ze strany města.

Návrh paní Daňkové měl požadavky pouze na dispozici stávající budovy, ale vůbec k tomu nehodnotil architekturu a význam kina jako takový. Na tomto základě se město rozhodlo vypracovat návrh na rekonstrukci kina, kterou zadalo jako jedinému tvůrci, městskému architektovi Lukasovi. Kdo toto mohl schválit?
Toto je druhé pochybení města, protože kino je veřejným objektem a měla by tak být vyhlášena veřejná architektonická soutěž.

Pomineme-li smluvní ujednání mezi arch. Lukasem a městem na pracovní pozici městského architekta, tak už jen z morálního principu architekta by návrh pro město neměl zpracovávat člověk, který pracuje pro město na pozici "úředníka". Do toho se ještě snažil pomoci pan Marbach se svými poznatky získanými na základě zkušeností z dlouhodobého provozování kina a vedení Městského klubu. Do jaké míry se to panu Marbachovi povedlo, nevím. Každopádně pan arch. Lukas jako jediný zhodnotil i architektonickou kvalitu kina velmi pozitivně, ovšem jeho vypracovaným návrhem to zcela popřel. Zde se vnucuje otázka, proč? Domnívám se, že to bylo především z důvodu regulačního plánu, který je závazný. Vznikl v roce 2010 a vycházel ze staršího regulačního plánu arch. Stratila z roku 2004. Ovšem jak se vyjádřil sám arch. Stratil, lze regulační plán aktualizovat, to ale zřejmě město neudělalo. Pokud by to město udělalo, mohla se rekonstrukce kina řešit i dalšími jinými způsoby.
Toto spatřuji jako třetí pochybení města.

Další pochybení města spatřuji v provedení "soutěže" o tvůrce zhotovení projektové dokumentace, která vznikla až z třetího kola. Domnívám se, že soutěž je věc jedna a zakázka malého rozsahu věc druhá. Toto určitě nelze označit jako soutěž, ale pouze nutné kroky vycházející ze zákona (tržiště). Co si tedy město představuje pod slovem "soutěž", je mi záhadou. Pokud by město stálo o veřejnou soutěž, vyhlásí ji veškerými dostupnými médii, což se nestalo, alespoň výzvu soutěže jsem nikde na internetu nenašel. Pzn. Z dostupných informací tomu bylo obdobně i u autobusového nádraží.

Nyní je projektová dokumentace Kina 70 hotova, a v podstatě se čeká na její schválení a vydání stavebního povolení. Do toho ještě může zasáhnout Ministerstvo kultury, které by mohlo Kino 70 prohlásit za kulturní památku, a tím pádem by celá rekonstrukce v navrhované podobě padla a musela by se zpracovat nová.

Jaké má výhody a nevýhody vlastnit památku?
Nevýhody jsou především v o něco vyšší náročnosti návrhu nové rekonstrukce, ale nikoli nesplnitelné (Litomyšl budiž příkladem), na druhou stranu z toho plynou výhody v podobě čerpání dotací.

Pokud se Kino 70 památkou nestane, je otázkou, jak se rekonstrukce bude řešit dál.
Tedy suma sumárum, už od počátku se mělo postupovat zcela jiným způsobem, na což se snažíme upozornit. Pokud nejsem sám odborníkem v oboru, vím, že se mohu obrátit na instituce, které mi poradí, jak daný problém řešit. Je to tedy o přístupu v obecné rovině, nikoli nutně v odborné.

Prvním krokem mělo být ustanovení veřejné besedy, které by se zúčastnili odborníci na stavitelství, architekturu a urbanismus, památkáři a ředitel Městského klubu jako provozovatel. Každý by měl říci důležitá kritéria ze svého pohledu, která by se pak měla stát hlavními body budoucí rekonstrukce včetně financí. Stejně tak otevřít regulační plán pro potřeby budoucí rekonstrukce a stanovit kritéria pro soutěž. Nezbytným krokem je také stanovit dopředu "náhradní program" kulturních akcí, protože budoucí rekonstrukce běh kina po nějaký čas zastaví.

Druhým krokem stanovit kritéria z výše uvedené besedy, které by měl zpracovat městský architekt s odborem pro výstavbu a komisí pro výstavbu (složená z odborníků a ne politiků).

Dalším krokem je vyhlášení veřejné architektonické soutěže, která bude obsahovat výše zpracované požadavky jako kritéria pro zhotovení návrhů. Městský architekt by měl být nápomocen řešit případné nesrovnalosti apod. Měla by být stanovená komise, která bude hodnotit výsledky soutěže. Členové komise by měli být z řad renomovaných odborníků s doplněním několika zástupců města.

Rozhodnutí komise a výsledky soutěže by měly být veřejně prezentovány např. na fóru.
Následuje provedení projektové dokumentace, schválení, vydání stavebního povolení a realizace.
Jan Myška.

Zdroj: Facebook.



Komentář Novoměstského kurýra:
Pěkně vysvětleno. Doufejme, že si z toho ti co v našem městě o těchto věcech rozhodují vezmou poučení pro postup a řešení, co bude v prostoru kasárna. A všechny další případy, kdy se bude rozhodovat o nové výstavbě nebo rekonstrukcích.


Jindřich Buchal.

CO JSME SE DOZVĚDĚLI O REKONSTRUKCI KINA V SOKOLOVNĚ

Vloženo 22.11.2019

V průběhu měsíce listopadu obdrželo vedení města souhrn znaleckých posudků, ze kterých vyplývá, že by mohlo být naše kino definovano jako kulturní památka.
Došlo k tomu ve fázi, kdy už byla zpracována a Zastupitelstvem schválena studie rekonstrukce kina a dokonce dnes už je zpracován i projekt.

Nyní se bude čekat jak to dopadne, zda kino bude definováno jako kulturní památka nebo ne. Rozhodnutí by mohlo padnout během několika měsíců.

































Jindřich Buchal.

Vloženo 29.10.2019

Zastupitelé Nového Města nad Metují dostali zajímavý dopis.

Podívejte se na to:












Komentář Novoměstského kurýra:
Doufejme, že naši Zastupitelé přistoupí k jednání na příštím Zastupitelstvu o budoucnosti našeho kina tentokrát s vědomím plné odpovědnosti za výsledek. Bohužel to vypadá, že z důvodu nedostatečné komunikace - a možná i povrchního přístupu - vznikl "čerstvý projekt", který - možná - "půjde do kytiček".

A co hrozí v případě kasáren ani nechci domyslet, pokud se k přípravě zadání pro studii "Kasárna" bude přistupovat podobně.

Jindřich Buchal.

Vloženo 10.10.2019

Rekonstrukce kina je připravována už několik let.

V Novoměstském zpravodaji č. 10/2019 se objevila následující informace v odpovědi pana starosty na otázku paní Kupkové:




Komentář Novoměstského kurýra:

Tak jsme se dozvěděli, že už je na světě projekt na rekonstrukci kina. Možná by neškodilo, kdyby občané Nového města měli možnost se s ním seznámit a případně vyslovit svůj názor. Existují totiž určité pochybnosti o jeho opravdové "víceúčelovitosti". Nedávno jsem např. zaznamenal názor jedné členky ze známého souboru "Kácov", že využití současného kina pro vystoupení Kácova je naprosto nevhodné z hlediska akustických vlastností stávajícího prostoru.

Sokolovna také už dávno nevyhovuje pro důstojná vystoupení. A to zde máme Kácov a Nofi. Co nabídne rekonstruované kino? Bude možné vystoupení divadelních souborů ve vyhovujících podmínkách? Budou tam klubové místnosti? Bude dostatek parkovacích míst?

Já jsem v Novoměstském kurýru v části "Aktuality" zaznamenal 16.5.2016 řadu skutečností včetně zvukového záznamu z jednání tehdejšího Zastupitelstva k prezentované studii městským architektem.

Podívejte se na to znovu:
Rekonstrukce kina, Zlatý trojúhelník a parkování v této lokalitě.


Lokalita mezi ulicí TGM, Boženy Němcové a Nádražní je hrdě nazývána "zlatým trojúhelníkem".
Ano, je to nejživější část města, existovaly velkorysé plány řešení tohoto prostoru - viz níže.
Co z toho zůstalo? Moc ne. Na posledním zastupitelstvu prezentoval městský architekt pan Mgr.A. Vít Lukas studii, ve které navrhuje řešení rekonstrukce kina. Na zastupitelstvu jsem nebyl ale pozorně jsem si vyslechl zvukový záznam.

Z prezentace vyplynulo, že pan architekt snížil počet parkovacích míst ze 42 (proti řešení v Regulačním plánu "Rychta" z roku 2010, ze kterého jeho studie vychází) na 28. Odůvodnil to tím, že chtěl potlačit dominanci aut v tomto prostoru. Nakonec díky připomínkám pana Němečka a Maura zastupitelstvo uložilo počet 42 dodržet. Ovšem, zazněla i připomínka pana Krýdy, že tato forma parkování se mu nejeví jako nejvhodnější, zda by to nešlo řešit vícepodlažním parkováním.
Ano, to je ta správná myšlenka!
Je jasné, že bez vícepodlažního parkování to nepůjde. Pan Krýda má naprostou pravdu. A město bude muset najít řešení. K tomu by nemělo potřebovat žádné rady. Chtělo by to víc rozhodnosti v zastupitelstvu a nebát se "UKLÁDAT" úkoly, od toho tam zastupitelstvo je, proto si ho občané zvolili.
Přitom parkování je zásadní problém celé této oblasti ale i celého města. Zatím stále v návrhu územního plánu pan Kaplan vymyslel a umístil tři parkovací domy - jeden v bývalých kasárnách a dva na Malecí. Ve městě nic. Proč v kasárnách, to je ve hvězdách.

Vraťme se ke kinu.
Na místo jsem si zašel v pátek 6.5.2016 a vyfotil, jak to tam dopoledne vypadalo cce v 10.00 hodin s parkováním. Podívejte se:

Ulice TGM - od Rychty ke kruhovému objezdu u hasičské stanice:




Parkovalo tam 36 aut.

Ulice Nerudova:












Parkovalo tam 48 aut.

Ulice Boženy Němcové:








Mimochodem - na tomto místě, integrovaný s rekonstruovaným objektem kina - by mohl být umístěn vícepodlažní parkovací dům.




Parkovalo zde 36 aut.

Ulice Nádražní u Rychty:




Parkovalo zde 15 aut - ovšem parkoviště u prodejny "Krám" je více méně celé rezervované.

Ulice Johnova:


Parkovalo zde 8 aut.

Takže sečteme-li uvedená čísla dojdeme k výsledku 143!!!

Ale vraťme se tedy znovu ke kinu a jeho rekonstrukci.



Na tomto obrázku je studie z roku 1987 - jak je vidět, řešila celý tzv. "zlatý trojúhelník" a to velmi velkorysým způsobem. K tomuto řešení už není možné se vrátit, v oblasti nastaly od té doby nevratné změny.
Upozorňuji na parkovací vícepodlažní dům s kapacitou 291 parkovacích míst.



Na tomto obrázku je studie s názvem "Regulační plán" z roku 2010. Zde je řešen prostor podstaně jednodušším způsobem, je zachováno propojení Nádražní a Komenského ulice. Je uvažováno se 42 parkovacími místy a to v Nerudově ulici a v ulici Boženy Němcové. Z tohoto regulačního plánu vychází současná studie městského architekta. Ovšem pan architekt snížil počet parkovacích míst v současné studii na 28. Na zastupitelstvu to vysvětlil, že "chtěl potlačit dominanci aut".

Ovšem kam by auta umístil pan architekt nesdělil. Ani se ho na to nikdo nezeptal. Naštěstí díky vystoupení zastupitelů Němečka a Maura byl počet parkovacích míst vrácen na 42.
Ozval se i zastupitel Krýda, který se snažil přimět zastupitele k zamyšlení nad možností řešení parkování vícepodlažním parkovištěm. Tato připomínka však tak nějak "spadla pod stůl".

Ale zamyslete se se mnou:
Jak jsem vypočítal výše, za běžného všedního dne v oblasti v přilehlých ulicích parkovalo 143 aut. Je pravda, že to bylo zjišťováno v pátek dopoledne cca v 10.00 hodin, ale jistě nelze vyloučit, že v rekonstruovaném kině se nebude akce konat např. i dopoledne nebo ješte v exponovaných odpoledních hodinách. Bude-li se konat v kině nebo budoucím (snad) víceúčelovém kulturním zařízení nějaká akce, tak jenom v souvislosti s takovou akcí lze očekávat příjezd i sta aut (v hledišti je 310 míst). Takže snad lze velmi lehce dovodit, že bez vícepodlažního parkoviště se problém parkování v této lokalitě nedá vyřešit. Zvlášť, když tuto lokalitu stále chceme nazývat "zlatým trojúhelníkem", kde se snad předpokládá i rozvoj dalších aktivit. Opravdu se to předpokládá? Takže studie kina by měla být strategická tj. dále do budoucnosti, což nutně předpokládá realizaci etapového řešení, protože město si stále stěžuje na nedostatek peněz. A najít zdroje větších příjmů města se zatím nedaří.
Jde o to, nezabíjet další systémový rozvoj v této oblasti např. prodejem pozemků soukromým subjektům, jejichž stavební cíle nespadají do tohoto strategického rozvoje místa.
Pan starosta se na zastupitelstvu zmínil o představě "realizace divadelních představení a mnoha dalších aktivit v postupně rekonstruovaném kině". Takže i za tímto vyjádřením lze zjistit představu o etapovosti řešení.

A zde se dostávám k dalšímu problému:
Tím problémem je jeviště.
V navrhované studii zůstává jeho velikost beze změny, architekt zmínil pouze vybudování bočních vstupů. To ale na možnost realizace plnohodnotných divadelních představení - i když v podmínkách maloměsta - nestačí. Jeviště je třeba zvětšit, konkrétně jeho hloubku a vybudovat zázemí nezávislé na ostatním provozu ale s universálním využitím mimo divadelní akce, systém rychlého složení promítacího plátna pro "variantu divadlo". Doplnění opony je již drobností. Technicky to je možné. Zatím se s tím neuvažuje.
A tak lze jenom doufat, že až dá město příležitost novoměstské veřejnosti navrhovanou studii posoudit, že se prostřednictvím naléhavých a kvalifikovaných připomínek studii dostane etapovost a doplnění. Zatím bohužel zastupitelé, kteří by měli zastupovat občany města, tuto funkci v tomto případě nenaplnili. Ani občané se asi tímto problémem zatím moc nezabývají a to je škoda.
Studie je vystavena ve výloze Městské knihovny, podívejte se na to a řekněte, co vás napadá. Na facebooku města k tomu město vybízí.


Ještě k definici víceúčelovosti:
Obecně lze říci, že zařízení by mělo nabídnout občanům i návštěvníkům města příjemné místo pro kulturní vyžití, zábavu, odpočinek, neformální aktivity, sociální komunikaci a kontakty.
Takže je asi nutné říci hned na začátku, tedy dnes, jaká je představa o etapovosti, co se chce v jednotlivých etapách dosáhnout a jaký je KONEČNÝ CÍL.
Samozřejmě v budoucnosti je třeba respektovat při rozhodování o všech krocích v této oblasti existenci tohoto projektu s cílem NENARUŠITmožnost realizace jeho etapového řešení s konečným cílem v opravdovém VÍCEÚČELOVÉM KULTURNÍM ZAŘÍZENÍ a to až do jeho úplného dokončení.


A tady máte obrázky ze stávající studie:
Posuďte sami, do jaké míry v této fázi splňuje možnost "realizace divadelních představení a MNOHA dalších aktivit".










Letecký pohled na oblast současného kina a celý "ZLATÝ TROJÚHELNÍK".



Na závěr vám nabízím zvukový záznam příslušného bodu ze zastupitelstva:

Obsah této stránky vyžaduje novější verzi aplikace Adobe Flash Player.

Získat aplikaci Adobe Flash Player


A nyní se vracím do současnosti.

Je dobré se seznámit s názory vedení města z roku 2016.
Doufejme, že dnes už existující projekt rekonstrukce kina bude předložen i novoměstské veřejnosti. Už se těším na diskuzi dnešních zastupitelů k tomuto projektu.

Dnes se připravuje "inovace" té studie "Zlatého trojůhelníku" s názvem "Regulační plán" z roku 2010. Zatím nevíme, jaké změny tam budou.

Některé věci se změnily - např. rozhodnutí o zpracování studie pro celý prostor bývalých kasáren, také se rozjela soukromá výstavba právě v tom "Zlatém trojúhelníku". Připravuje se nové řešení autobusového nádraží, které je součástí toho Zlatého trojúhelníku a jehož výstavba se "poněkud zasekla" a zatím není konečný výsledek.

Jak je mým zvykem, vše zde budu důsledně zaznamenávat.


Jindřich Buchal.

Vloženo 20. 05. 2018.

V tzv. "ZLATÉM TROJÚHELNÍKU" V NOVÉM MĚSTĚ NAD METUJÍ PROBÍHÁ POMĚRNĚ ROZSÁHLÁ VÝSTAVBA
Nejdříve si připomeňme, co to je "Zlatý trojúhelník":

Je to oblast v našem městě mezi ulicemi "T.G.M.", "Boženy Němcové" a "Nádražní".
Již v osmdesátých letech byla představa tuto exponovanou oblast celou rekonstruovat a udělat z ní novodobé městské centrum.

Níže uvádím návrh "velkorysé" představy z osmdesátých let:


Opravdu, velkorysé řešení. Všimněte si parkovacího domu s 291 parkovacími místy. A také parkoviště pro autobusy. A také prodloužení ulice Čs. legií až do tohoto prostoru.
Bohužel, dnes je toto řešení definitivně v propadlišti dějin. A ani částečně se o ničem podobném neuvažuje.

Nové Město nad Metují následně vydalo v roce 2010 následující návrh řešení "Zlatého trojúhelníku":



V současné době to mezi ulicí TGM a Nerudovou vypadá následovně:

Jak je vidět, začala tam poměrně rozsáhlá výstavba.


A kdo to tam začal stavět? Z veřejného "Katastru nemovitostí" lze zjistit majitele pozemků v této lokalitě:



A tak se nechme překvapit, do jaké míry bude výsledek korespondovat s představami o "Zlatém trojúhelníku".

Jindřich Buchal.